Manažeři i akcionáři Komerční banky mohou být s loňskými výsledky spokojeni. Čistý zisk vzrostl o téměř pětinu na více než 13 miliard korun korun. Letošní rok bude podle generálního ředitele KB Laurenta Goutarda velmi obtížný.

»Dosažení čistého zisku bez jednorázových příjmů na úrovni loňského (okolo 12 miliard korun, pozn. redakce) bych považoval za obrovský úspěch,« říká v rozhovoru HN.

Ani kvůli krizi však neočekává, že by mateřská Société Générale přibrzdila expanzi, kterou dosud v Komerční bance posvěcovala. Goutard ani nevěří v katastrofické scénáře, že by některé bankovní skupiny opouštěly středoevropský region. »Jsem přesvědčený, že potíže, kterými tento region prochází, jsou krátkodobé,« říká.

HN: Už teď si firmy stěžují na potíže získat půjčku. Může se v Česku úvěrování letos úplně zaseknout, tak jako tomu bylo vloni v západní Evropě, kde se krize projevila o něco dřív?

Ne. Jsme svědky silného poklesu. Hlavním důvodem je ale chybějící poptávka. Když firmy a domácnosti šetří a omezují výdaje, tak si přestávají půjčovat a objemy nových úvěrů jdou dolů.
 

HN: Jsou nyní v ekonomice sektory, jimž věříte, a kterým můžete s menšími obavami půjčovat?

Je to velmi obtížné. Nejsem si jistý, zda se v těchto dnech dá říci, že krize postihuje jen určité sektory. I ve finančnictví či v automobilovém průmyslu můžete najít hráče, kteří jsou v dobrém stavu ale i ty, kteří mají potíže. Stále se potkávám s klienty, kterým se daří dobře a dívají se na letošní rok optimisticky.

HN: Jsou tyto firmy z nějakých konkrétních odvětví?

Spíše jsem zaznamenal, že klienti z Prahy jsou na tom v tuto chvíli lépe než ti mimopražští. Obecně se ale musíme připravit na to, že rok či dva budeme čelit hodně obtížným podmínkám, i přesto zde ale budou úspěšní hráči.

HN: A rozrůstají se naopak řady klientů, kteří mají potíže?

Musíme být realisté a pragmatici. Nyní teprve vstupujeme do krize. Dopad na reálnou ekonomiku, tedy na lidi a na firmy, teprve přichází. Jednoduchý příklad - některé firmy připravují plány na snižování personálních nákladů, jiné dokonce bankrotují. Znamená to, že lidé přicházejí o práci. Řekl bych, že až dosud byl dopad na zaměstnanost v zemi celkem mírný. Rozdílnou situci uvidíme letos. Jak budou lidé přicházet o práci, bude se snižovat spotřeba domácností i  výkonnost firem. Domnívám se, že první pololetí letošního roku bude velmi obtížné.

Brutální změnu politiky nechystáme

HN: Plánujete zavést nějaká nová opatření při poskytování úvěrů? Třeba zpřísnit podmínky...

To není o zavádění nových opatření. V našem každodenním provozu používáme k hodnocení klientů scoringové modely, které pracují s parametry klientů. Jakmile se profil klienta zhorší, dochází k přímému dopadu na jeho hodnocení. Takže s tím, jak česká ekonomika už neroste o čtyři procenta, ale spadne možná o procento či dvě, se snižují objemy úvěrů, které můžeme jednotlivým firmám poskytnout. Není to tedy o tom, že máme nějaký nástroj hodnocení, který teď změníme. To se vyvíjí průběžně, v žádném případě nechystáme nějakou brutální změnu politiky banky.

HN: Takže vaše hodnotící modely považuje za dostatečné? Neuvažujete třeba o nějakých externích?

Máme i externí scoring. Některá hodnocení jsou založena na číslech jiná na chování lidí. Scoring je dobrý, ale musíte znát i klienta, musíte znát jeho úvěrovou kapacitu, tedy kolik mu můžete půjčit.

HN: V médiích proběhly zprávy i o velkých firmách z řad vašich klientů, které mají potíže se splácením úvěrů...

Ano, samozřejmě, že v současné situaci máme problematické klienty. Jestliže v Česku mají firmy potíže a Komerční banka je vedoucí korporátní bankou, tak tyto klienty samozřejmě taky má. Ale to už byl případ roku 2008, ke kterému jsme se vyjádřili (koncem roku KB připustila, že vytipovala desítku velkých firem, které měly potíže se splácením, pozn. redakce). V současné době to pokračuje a my počítáme s tím, že náklady rizika porostou i v letošním roce. V období krize počet insolvencí roste, to je normální.

HN: Podle čtvrteční tiskové zprávy vytváří KB opravné položky na obchody s nejmenovaným klientem z oblasti energetiky. Oznámili jste, že angažovanost vůči tomuto klientovi je ve výši zhruba miliardy korun. Podle informací z energetického trhu však banka poskytla tomuto klientovi také další bankovní garance na obchody, které se mají realizovat v budoucnosti. Můžete potvrdit, vyloučit, případně upřesnit spekulace, že právě kvůli těmto garancím je celková expozice banky vůči tomuto klientovi vyšší než miliarda korun?

Celková výše angažovanosti banky vůči klientovi (podle informací HN se jedná o obchodníka s elektřinou Moravia Energo podnikatele Tomáše Chrenka) činí přibližně jednu miliardu korun v závislosti na vývoji kurzu koruny k euru včetně garancí. Vytvořili jsme opravné položky na nekryté riziko vůči klientovi ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku a dodatečné opravné položky vytvoříme letos v prvním čtvrtletí.  Růst rizikových nákladů nám však rozhodně nebrání generovat čtvrtletní zisk a také nebude mít významný vliv na výbornou kapitálovou pozici banky.

HN: Máte odhad pro nárůst rezerv na tyto úvěry v letošním roce?

Na úrovni banky odhady děláme průběžně, ale je teprve únor a nedokáži to odhadnout. To co z našich analýz vidíme je, že i když zohledňujeme dopady globální krize, tak nám vychází  ziskovost banky na dobré úrovni.
 

Letošní zisk na úrovni toho loňského by byl úspěch

HN: Loňský zisk KB narostl o 18 procent na 13,2 miliardy. Kolik vyděláte letos?

Dosažení čistého zisku bez jednorázových příjmů na úrovni loňského (okolo 12 miliard korun, pozn. redakce) bych považoval za obrovský úspěch.

HN: Nesplácené úvěry vám zatím rostou jen u firem?

Musíme být realisté. V první vlně se to týká firem, ty jsou v období krize postiženy jako první. Následně musíme ale počítat i s nárůstem nesplácených úvěrů u domácností.

HN: Takže v tuto chvíli to jsou jen firmy?

Zatím tento trend pozorujeme jen u firem. Ale neumím si představit, že to v roce 2009 nedopadne i na drobné podnikatele a domácnosti. Dopad však může být omezen díky tomu, že ve srovnání se západní ale i východní Evropou má v Česku hypotéku jen relativně malý podíl obyvatel.

Obavy máme ze schopnosti klientů splácet hypotéky

HN: Připravuje se už nějak KB na rostoucí počet nesplácených hypoték?

Rostoucí náklady rizika jsou i u klientů z řad domácností. Samozřejmě vytváříme rezervy. Všichni od generálního ředitele třeba po manažera komunikace se budeme letos více soustředit na oblast rizika. Ředitelé poboček se budou v roce 2009 téměř jistě více zabývat úvěry stávajících klientů než novými obchody. To je realita stávajícího hypotečního byznysu.

HN: Neplánujete s poklesem cen nemovitostí přecenit stávající zástavy již poskytnutých hypoték?

Zatím jsme přesvědčeni, že poskytování úvěrů v posledních letech bylo počlivě řízeno a v minulosti jsme byli velmi konzervativní. I když třeba klesla hodnota zakoupené nemovitosti v předchozích letech, mohlo to již být zaznamenáno v interních hodnotících modelech. Takže žádné hromadné přeceňování nechystáme. Navíc, průměrný podíl hodnoty nemovitosti, který financujeme se pohybuje mezi 60 až 65 procenty.

HN: Takže poklesu cen nemovitostí se neobáváte? Některé odhady hovoří i o 20 či 30 procentech...

Ne, neobávám, dosud jsme byli obezřetní a  situci samozřejmě dál pozorně sledujeme. Mnohem více se v této chvíli obávám o perspektivu klientů. Klientů, kteří ztratí práci a mají finanční potíže. Toho se bojím mnohem víc než propadu realitního trhu. Je to i filosofie banky. Když vyhodnocujeme hypotéku, nehodnotíme trh ale konkrétní byt a schopnost klienta splatit úvěr, a to i v budoucnu.

HN: V zahraničí některé banky se snaží zatraktivnit své hypotéky tím, že nabízejí nižší sazbu díky tomu, že financují jen menší část nemovitosti. Neuvažuje o tom i KB?

Podíl financování na ceně nemovitosti je jen jedním z parametrů hypotéky. Je založena na hodnotě nemovitosti. My ale nevyhodnocujeme úvěr podle toho, že se jím financuje krásný byt, ale podle toho zda ho bude klient schopný splácet. Domnívám se, že hypotéka na 90 či 100 procent nemovitosti u dobrého klienta může být v současné době méně nebezpečná, než úvěr na 50 procent nemovitosti, kde hrozí, že klient nebude schopen splácet.

HN: A neplánuje KB přecenit svůj majetek?

Ne, v průběhu předchozích tří čtyř let jsme provedli spoustu změn v našem portfoliu. Prodali jsme některé velké majetky, něco jsme přesunuli za Prahu. Alespoň dva tři roky očekáváme méně aktivit v této oblasti. Majetek v našich knihách je konzervativně oceněn. Nemáme ani v rozvaze za poslední dva tři roky žádná velká nová aktiva.

HN: Vidíte prostor pro nějaká nová úsporná opatření?

V minulosti jsme přijali spoustu úsporných opatření. Domnívám se však, že krize samo o sobě nemění filosofii banky. Efektivnost se snažíme zvyšovat průběžně. Možná, když je krize máte kapacity na to být více inovativní a najít způsoby, jak urychlit některé procesy.

Propouštět nebudeme

HN: Jak to ovlivňuje strukturu zaměstnanců? Neomezujete třeba některé pozice na úkor jiných?

To už jsme udělali v roce 2008. Tehdy jsme měli 39 reginálních center, ke konci roku jich bylo dvacet. Snížili jsme počet regionálních ředitelů z 39 na 20, a s tím jsme spokojeni. Další pokles v roce 2009 nechystáme. Toto jsme však nedělali kvůli krizi, ale kvůli zvýšení efektivnosti.

HN: Takže počet zaměstnanců neporoste jako v předchozích letech?

Ne, po dvou letech růstu bude rok 2009 rokem stabilizace.

HN: Je dost neuvěřitelné, že by v Komerční bance nedošlo k většímu škrtání nákladů. Všichni manažeři tvrdí, že už koncem loňského roku probírali jednotlivé položky a kvůli krizi je snižovali.

Nemám moc rád, jak se teď mluví o škrtání nákladů. Samozřejmě, že se musíme přizpůsobovat  jinému prostředí a měnit podle něj organizaci firmy, ale to jsme museli dělat i před tím. jediný rozdíl je v tom, že v krizi musíte ten proces urychlovat.  Ale neohlásili jsme žádné snižování počtu zaměstnanců, žádný takový ani nepřipravujeme, protože to není nutné.

HN: V čem konkrétně jste urychlili organizační změny v KB?

Jeden příklad je koncentrace míst, která  zajišťují provoz banky, jak my říkáme back office. V regionech jsme už vloni snížili také počet obchodních center ze 40 na 20 a tím snížili počet manažerských pozic ve prospěch prodejních. Další směr, který nám pomůže zlepšit efektivnost, je využívat více spolupráci v rámci celé skupiny.

HN: Slibujete si od toho, že budete potřebovat méně lidí?

Na to vám nemůžu odpovědět. Naším cílem není snížit počet lidí, ale udržet vysokou efektivitu banky a udržet si zaměstnance, které k tomu potřebujeme. Když se v těžším období budete zbavovat zaměstnanců, přijdete o kvalifikované lidi, které budete těžko získávat, když se situace otočí. A nezapomeňte, že v minulosti Komerční banka už výrazným propouštění prošla. Nejprve těsně před privatizací v roce 2001 a pak i  v následujících třech letech.

HN: Vy sám jste minulý týden řekl, že letos a příští rok čekají českou ekonomiku velmi těžké časy. V dobrých časech, kdy obchody rostou, potřebují firmy více lidí než v době poklesu. Pro vaši banku to tedy neplatí?

Máte pravdu, firmy se tak chovají. Ale pořád nezapomínejte, že i když se nacházíme se česká ekonomika nachází ve špatném období, i když počítáme s tím, že letošní rok bude z toho důvodu těžký i pro Komerční banku, stále zůstáváme zdravou, efektivní a ziskovou firmou. Nepotřebujeme proto redukovat počet zaměstnanců. Něco jiného by bylo, kdyby se situace zhoršovala víc než očekáváme, kdyby se třeba v některém regionu výrazně snížila naše obchodní aktivita. pak bychom museli reagovat. Teď ale na letošek propouštění nemáme v plánu. V krizi je podle mne důležité udržet si vizi, a snažit se pokračovat v tom, co děláme.

HN: Vaše akce prudce klesají, chystáte road show, abyste tím vylepšili obrázek KB u investorů?

Na začátku druhého čtvrtletí mám v plánu jet opět s naším finančním ředitelem Pavlem Čejkou za investory do Londýna. Tak to děláme každý rok. Snažíme se komunikovat s investory krize nekrize.

HN: Na co se vás teď nejvíc vyptávají?

Jak se díváme na vývoj českého hospodářství, jak vysoké riziko dalšího vývoje čekáme a jakou máme kapacitu navzdory tomu udržet dosavadní dobrý trend, míněno tím zhodnocování jejich investic. A to samozřejmě v době recese není snadné.

HN: Jak moc jste pocítili negativní výhled ratingové agentury Moodys na vývoj bank ve střední a východní Evropě, který vypíchl jejich slábnoucí pozici?

Víte sami nejlépe, jak zareagovali akcie Komerční banky i Société Générale, ostatně akcie všech bank šly dolů. Chování investorů nepovažuji za adekvátní. Samozřejmě, že střední a východní Evropa pro ně  není bez rizika, ale opravdu mě to překvapilo a trochu i zklamalo, že je vystrašily všechny země v regionu stejně. Slabinou této zprávy je velká generalizace problému. Přitom právě nyní by měla být přesnější hodnocení jednotlivých zemí, aby to odpovídalo jejich situaci. Přece je známo, že například velké zadlužení domácností v cizích měnách, o které se Moodys zmiňují, není vůbec problém Česka a českých bank. Neříkám, že nečelíme  problémům, ale jde o pokles ekonomiky a ne závěr, ke kterému Moodys dochází. Když může na základě takové zprávy dojít k tak rychlým a silným výprodejům, je to důkaz, že jsme ještě hodně daleko od konce krize, protože investoři nedokáží posuzovat situaci realisticky.

HN: Mnozí akcionáři jsou teď zklamaní a zpochybňují silnou expanzi některých zahraničních skupin do střední a východní Evropy. Nedávno se o tom psalo v souvislosti s UniCredit Group. Máme mít obavy, že tyto skupiny přehodnotí svou strategii a můžou se z východní Evropy stahovat?

Lhal bych, kdybych řekl, že podobným otázkám nečelí i Société Générale, a to i na svou investici v Česku. Pokud ale  vím, tak naše skupina je se svými investicemi ve střední a východní Evropě spokojena. Nemá v úmyslu je snižovat, protože  věří, že dobrý vývoj regionu bude pokračovat. Samozřejmě, že po období vysokých růstu ekonomik o 6,7 a 8 procent ročně je současné období přicházející recese pro tyto země obtížné, protože této změně musí přizpůsobovat myšlení. Dosud s tím přitom nemají velké zkušenosti.

HN: Očekáváte, že Société Générale přibrzdí expanzi, kterou dosud v Komerční bance posvěcovala?
 
Ne, strategie zůstává. Société Générale cítí potřebu pokračovat v rozvoji Komerční banky. Víte, že stejně jako většina bank v Česku má i Komerční banka dobrou likviditu, takže nepotřebuje podporu své mateřské společnosti. To je hodně důležité. Četl jsem katastrofické předpovědi, že některé banky se budou ze střední a východní Evropy stahovat. Takové vize ale nesdílím, je to protože jsem přesvědčený, že potíže, kterými tento region prochází, jsou krátkodobé.