Možnosti bank a úvěrových společností, jak prověřovat žadatele o úvěr, se rozšiřují. V registrech dlužníků, kde finanční instituce sdílejí citlivá data o platební morálce svých klientů, totiž přibývá informací o potenciálních neplatičích a rozšiřuje se i počet firem, které je do nich zadávají. Revoluci plánuje od počátku příštího roku nebankovní registr SOLUS.

V něm jsou dnes vedeni jen lidé, kteří se dostali do problémů se splácením. Nově přibudou i ti, kteří mají dluh, přestože ho řádně splácejí.

HN to potvrdil šéf registru Jan Stopka. „Vytvořením „pozitivního registru“ chceme vyhovět potřebám našich členů, kteří chtějí možnost získat více dat pro posouzení bonity svých klientů,“ řekl.

V zájmu klientů

Banky i úvěrové firmy se v registru SOLUS od nového roku dozvědí, jaké úvěry posuzovaný žadatel už má, kolik měsíčně splácí a kolik mu zbývá doplatit. V registru budou i informace o schválených limitech na kreditních kartách a rovněž o schválených či odmítnutých žádostech o půjčku.

Finanční domy díky tomu snáze posoudí, zda si klient další úvěr může dovolit a zda bude zvládat splácení.

„Je v zájmu klientů, abychom schopnost splácet dobře posoudili a nepůjčili jim peníze, když jim hrozí, že se dostanou do finančních problémů. Každý registr pomáhá kultivovat trh,“ řekl Roman Brychnáč z České spořitelny.

Banka dnes sice členem SOLUS není, ale pravděpodobně se jím v budoucnu stane. Už dnes dává svým klientům k úvěrovým smlouvám podepisovat dodatek se souhlasem ke zpracováním informací v tomto registru. „Výhledově počítáme, že bychom se na tento registr napojili. Právě proto jsme už do našich smluv dali souhlas s předáváním dat takto předčasně,“ řekla Kristýna Havligerová z tiskového centra České spořitelny.

Takový dodatek k úvěrovým smlouvám přidává i GE Money Bank, jež členem SOLUSu rovněž zatím není. Mluvčí banky Markéta Dvořáčková to v budoucnu ale nevylučuje.

V Česku již existují dva jiné konkurenční registry dlužníků, kde lze dlužníky prověřit – jeden bankovní (BRKI), kam dodávají data všechny banky, a jeden nebankovní (NRKI), jehož členy je většina velkých nebankovních poskytovatelů půjček. Oba tyto registry už jsou „pozitivní“, tedy obsahují i data o lidech, kteří splácejí řádně. Řada členů těchto dvou registrů je i v SOLUSu. SOLUS má ale oproti nebankovnímu NRKI několik členů navíc. Jde například o úvěrovou společnost ESSOX, Profi Credit nebo některé leasingové společnosti.

Členové bankovního registru dříve do nebankovního NRKI vůbec neměli přístup. To se změnilo v roce 2006, kdy tyto registry začaly data částečně sdílet. Dnes se banky dostanou k údajům o klientech nebankovních splátkových firem a naopak. Ovšem jen za podmínek, že jim k tomu klient při podpisu úvěrové smlouvy dal souhlas. Klienti, kteří smlouvy uzavřeli před rokem 2006 tyto souhlasy nepodepisovali a tak na jejich úvěry banky „vidět“ nemohou.

Souhlas se zpracováním osobních údajů v registrech klienti podepisovat nemusejí, ale podle informací bank i registrů to v drtivé většině případů dělají. Podle zákona ale nesmí být odmítnutí tohoto souhlasu důvodem pro neposkytnutí úvěru. Nicméně, pravý důvod neposkytnutí se jen těžko dokazuje.

Konkurence registrů

Díky vzniku nové databáze SOLUS bude výměna mezi bankami a nebankovními institucemi zase o něco jednodušší. Do „pozitivního“ SOLUSu se už dnes chtějí zapojit i společnosti, které už v druhém registru NRKI fungují. „Naše společnost má v plánu na tomto projektu spolupracovat. Získáme tak o klientovi ještě více informací před tím, než mu poskytneme finanční prostředky. Vždy je přínosné, když na trhu vzniká konkurence. Platí to v každém odvětví,“ řekl Martin Malý ze splátkové společnosti Cetelem.

Podobně mluví i mluvčí Eva Řimnáčová z HomeCredit, který do registru NRKI přistoupil teprve letos v lednu. „Rozhodně vznik dalšího registru vítáme a zapojíme se. Čím více informací získáme, tím lépe,“ řekla.

Podle šéfa SOLUSu Jana Stopky se členská základna registru brzy rozšíří o několik členů z oblasti pojišťovnictví a jedná se i s dalšími společnostmi, například dodavateli energií. Jeho členem už je energetická společnost E.ON i tři největší telekomunikační operátoři. Tyto společnosti, které nejsou zaměřeny na poskytování úvěrů se nestanou členy pozitivního registru hned. „Počítáme s tím v horizontu příštích let. I pro tyto společnosti mohou být informace o výši dluhu jejich klientů zajímavé. Například by díky tomu mohli dostat lepší tarify,“ řekl Stopka.

Konkurenční NRKI jedná přibližně s 10 společnostmi. „Jde o firmy z oblasti finančního sektoru – leasing, úvěrové společnosti, ale rozšiřujeme naše jednání i mimo poskytovatele financí, a to na telekomunikace či energetiku,“ řekl výkonný ředitel NRKI Karel Kolář.