Spekulantům podle německého listu Handelsblatt nahrává letošní sucho v Evropě, Americe i Austrálii. Navíc, o sklizeň na polích se nezajímají jenom potravinářské firmy, ale stále více také výrobci biopaliva.
"Jsem přesvědčen, že na zemědělských plodinách se bude v příštích deseti letech velmi dobře vydělávat," cituje německý list Handelsblatt známého správce fondů ze Spojených států Jima Rogerse.
Investiční fondy dosud do nákup všech komodit vložily kolem 200 miliard dolarů, uvádí v jedné ze svých studií společnost Citigroup. V porovnání s 45 bilióny dolarů investovaných do akcií a 9,2 biliónu dolarů, za které jsou nakoupeny dluhopisy, je to jenom kapka. Zatím.
Investice do komodit budou stále lákavější právě díky zemědělským plodinám, jsou přesvědčeni experti. "Dlouho se mělo za to, že pšenice, kukuřice, cukr či bavlna jsou pro seriózního investora příliš riskantní. Ale časy se mění," komentuje James Gutman, ekonom londýnské pobočky Goldman Sachs.
Podle něj přicházejí investování do agrárních komodit na chuť také hedgeové fondy. "Uvědomují si, že je to dlouhodobá šance, kterou si nemohou nechat ujít," dodává Gutman v listu Handelsblatt.
Lákavá je hlavně pšenice
Spekulanti rozehrají v nejbližších třech až pěti letech na trzích "velkou hru" kolem biopaliva, míní podle agentury Reuters Domenic Carratu z peněžního ústavu Rabobank.
Jejich pozornost podle něj poutá hlavně pšenice, která je pro výrobu biopaliva stále žádanější. Její spotřeba letos podle amerického ministerstva zemědělství stoupne na 611 miliónů tun, ale kvůli suchu se sklidí 596 miliónů tun, tedy o 21 miliónů tun méně než v minulém roce Deficit se bude muset překlenout ze zásob.
Z klíčových oblastí světového obilnářství suchem nejvíce trpí Evropská unie, hlavně Francie, největší dodavatel v EU. Evropská komise koncem minulého týdne jako další postižené země pěstující ve velkém pšenici jmenovala Německo, Polsko, Británii a Itálii.
Tuna pšenice, která loni podle propočtů britské výzkumné instituce The Economist Intelligence Unit přišla na necelých 159 dolarů, letos stoupne na nejméně 170 dolarů, tedy o sedm procent.
"Světové zásoby pšenice a dalšího obilí jsou nyní mimořádně nízké, u některých plodin nejmenší za posledních 30 let," citovala agentura Bloomerg Jima Gerlacha, prezidenta americké firmy A/C Trading ze státu Indiana.
To ve své poslední zprávě potvrzuje také Mezinárodní rada pro pšenici (IGC) sídlící v Londýně. Podle ní světové zásoby této komodity letos i v příštím roce kvůli špatné sklizni dále klesnou na 121 miliónů tun, kdežto ve sklizňovém roce 2002/03 se pohybovaly kolem 165 miliónů tun.
Poptávka po pšenici podle IGC ale neporoste jenom kvůli výrobě biopaliva. Stále více si ji pro svůj potravinářský průmysl na světovém trhu žádá Čína. Rovněž další rozvojové země chtějí nakupovat, žádají více pšenice, neboť tam stoupá spotřeba moučných výrobků, zatímco poptávka po rýži klesá.
Brazílie vsadila na cukr
Cena cukru během loňského roku stoupla skoro o dvě pětiny na průměrných 9,89 centu za libru, uvádí The Economist Intelligence Unit. Byli za tím hlavně spekulanti sázející na to, že Brazílie, největší světový producent cukru, bude stále větší část sklizně třtiny vyčleňovat na výrobu biopaliva.
Vyšlo jim to. V Brazílii už více než polovina cukrové třtiny končí v závodech na biopalivo.
To povzbudilo i tamní pěstitele. Vláda počítá s tím, že letos se z polí odveze přes 453 miliónů tun suroviny, o osm procent více než loni.
"Letos bychom se mohli s ohledem na vyšší produkci ve východní Evropě a v Asii na trhu s cukrem dočkat určitého poklesu cen," sdělil agentuře Bloomberg Maurilio Biagi Filho, jehož rodina kontroluje zhruba desetinu brazilské produkce cukru.
Naproti tomu ve Spojených státech se pro výrobu lihu jako paliva používá hlavně kukuřice. V tomto sklizňovém roce její spotřeba k tomuto účelu vzroste o více než třetinu na skoro 55 miliónů tun. Podle listu Handelsblatt to znamená, že asi pětina sklizené kukuřice skončí v palivových nádržích amerických motoristů.
Cenu bavlny ovlivní ropa
Bavlna se v letošním druhém čtvrtletí prodávala za průměrných 1300 dolarů za tunu, uvádí Světová banka. A cena podle expertů dále poroste, a proto o ni budou spekulanti rovněž jevit velký zájem.
Syntetická vlákna, k jejichž výrobě slouží jako výchozí surovina ropa, se totiž textilkám prodraží natolik, že se znovu začnou vracet k bavlněným vláknům, poznamenal německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Ale přádelnám nějaký čas trvá, než se ze syntetického vlákna přeorientují na vlákno přírodní. A tak se s výraznějším cenovým vzestupem na trhu s bavlnou počítá během 12 - 18 měsíců.
Americké ministerstvo zemědělství předpovídá, že ve světě se letos sklidí skoro 116 miliónů balíků bavlny (po 218 kilogramech), z toho téměř 18 procent připadne na Spojené státy. Více než čtvrtina bavlny se tam sklízí v Texasu, který letos zasáhlo velké sucho. Ale další klíčové bavlnářské státy - Missouri a Tennessee - hlásí velmi dobrý rok.
"Jsem přesvědčen, že na zemědělských plodinách se bude v příštích deseti letech velmi dobře vydělávat," cituje německý list Handelsblatt známého správce fondů ze Spojených států Jima Rogerse.
Investiční fondy dosud do nákup všech komodit vložily kolem 200 miliard dolarů, uvádí v jedné ze svých studií společnost Citigroup. V porovnání s 45 bilióny dolarů investovaných do akcií a 9,2 biliónu dolarů, za které jsou nakoupeny dluhopisy, je to jenom kapka. Zatím.
Investice do komodit budou stále lákavější právě díky zemědělským plodinám, jsou přesvědčeni experti. "Dlouho se mělo za to, že pšenice, kukuřice, cukr či bavlna jsou pro seriózního investora příliš riskantní. Ale časy se mění," komentuje James Gutman, ekonom londýnské pobočky Goldman Sachs.
Podle něj přicházejí investování do agrárních komodit na chuť také hedgeové fondy. "Uvědomují si, že je to dlouhodobá šance, kterou si nemohou nechat ujít," dodává Gutman v listu Handelsblatt.
Lákavá je hlavně pšenice
Spekulanti rozehrají v nejbližších třech až pěti letech na trzích "velkou hru" kolem biopaliva, míní podle agentury Reuters Domenic Carratu z peněžního ústavu Rabobank.
Jejich pozornost podle něj poutá hlavně pšenice, která je pro výrobu biopaliva stále žádanější. Její spotřeba letos podle amerického ministerstva zemědělství stoupne na 611 miliónů tun, ale kvůli suchu se sklidí 596 miliónů tun, tedy o 21 miliónů tun méně než v minulém roce Deficit se bude muset překlenout ze zásob.
Z klíčových oblastí světového obilnářství suchem nejvíce trpí Evropská unie, hlavně Francie, největší dodavatel v EU. Evropská komise koncem minulého týdne jako další postižené země pěstující ve velkém pšenici jmenovala Německo, Polsko, Británii a Itálii.
Tuna pšenice, která loni podle propočtů britské výzkumné instituce The Economist Intelligence Unit přišla na necelých 159 dolarů, letos stoupne na nejméně 170 dolarů, tedy o sedm procent.
"Světové zásoby pšenice a dalšího obilí jsou nyní mimořádně nízké, u některých plodin nejmenší za posledních 30 let," citovala agentura Bloomerg Jima Gerlacha, prezidenta americké firmy A/C Trading ze státu Indiana.
To ve své poslední zprávě potvrzuje také Mezinárodní rada pro pšenici (IGC) sídlící v Londýně. Podle ní světové zásoby této komodity letos i v příštím roce kvůli špatné sklizni dále klesnou na 121 miliónů tun, kdežto ve sklizňovém roce 2002/03 se pohybovaly kolem 165 miliónů tun.
Poptávka po pšenici podle IGC ale neporoste jenom kvůli výrobě biopaliva. Stále více si ji pro svůj potravinářský průmysl na světovém trhu žádá Čína. Rovněž další rozvojové země chtějí nakupovat, žádají více pšenice, neboť tam stoupá spotřeba moučných výrobků, zatímco poptávka po rýži klesá.
Brazílie vsadila na cukr
Cena cukru během loňského roku stoupla skoro o dvě pětiny na průměrných 9,89 centu za libru, uvádí The Economist Intelligence Unit. Byli za tím hlavně spekulanti sázející na to, že Brazílie, největší světový producent cukru, bude stále větší část sklizně třtiny vyčleňovat na výrobu biopaliva.
Vyšlo jim to. V Brazílii už více než polovina cukrové třtiny končí v závodech na biopalivo.
To povzbudilo i tamní pěstitele. Vláda počítá s tím, že letos se z polí odveze přes 453 miliónů tun suroviny, o osm procent více než loni.
"Letos bychom se mohli s ohledem na vyšší produkci ve východní Evropě a v Asii na trhu s cukrem dočkat určitého poklesu cen," sdělil agentuře Bloomberg Maurilio Biagi Filho, jehož rodina kontroluje zhruba desetinu brazilské produkce cukru.
Naproti tomu ve Spojených státech se pro výrobu lihu jako paliva používá hlavně kukuřice. V tomto sklizňovém roce její spotřeba k tomuto účelu vzroste o více než třetinu na skoro 55 miliónů tun. Podle listu Handelsblatt to znamená, že asi pětina sklizené kukuřice skončí v palivových nádržích amerických motoristů.
Cenu bavlny ovlivní ropa
Bavlna se v letošním druhém čtvrtletí prodávala za průměrných 1300 dolarů za tunu, uvádí Světová banka. A cena podle expertů dále poroste, a proto o ni budou spekulanti rovněž jevit velký zájem.
Syntetická vlákna, k jejichž výrobě slouží jako výchozí surovina ropa, se totiž textilkám prodraží natolik, že se znovu začnou vracet k bavlněným vláknům, poznamenal německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Ale přádelnám nějaký čas trvá, než se ze syntetického vlákna přeorientují na vlákno přírodní. A tak se s výraznějším cenovým vzestupem na trhu s bavlnou počítá během 12 - 18 měsíců.
Americké ministerstvo zemědělství předpovídá, že ve světě se letos sklidí skoro 116 miliónů balíků bavlny (po 218 kilogramech), z toho téměř 18 procent připadne na Spojené státy. Více než čtvrtina bavlny se tam sklízí v Texasu, který letos zasáhlo velké sucho. Ale další klíčové bavlnářské státy - Missouri a Tennessee - hlásí velmi dobrý rok.
