Penzijním fondům klesl v prvním pololetí zisk na 1,689 miliardy korun z 2,2 miliardy Kč ve stejném období loni. Na konci června mělo penzijní připojištění 3,46 milionu osob, což bylo o 172.000 více než počátkem letošního roku. Výsledky oznámila Asociace penzijních fondů. Připojištění na penzi tak nyní využívá zhruba třetina Čechů.


Výsledky jsou potvrzením odpovědnosti občanů za své zdroje pro důchodový věk, uvedl prezident asociace Jiří Rusnok. Důvodem menšího zisku je podle něj současný vývoj akciového a dluhopisového trhu.


Zaměstnavatelé přispívají častěji
V prvních šesti měsících roku se o 42.000 na 822.000 zvýšil počet klientů s příspěvkem zaměstnavatele. Objem peněz evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem na konci června dosáhl 124,9 miliardy Kč. Ve srovnání s koncem roku 2005 jde o nárůst o 12,3 miliardy Kč. Na kontech připojištěných přitom přibývalo za poslední čtvrtletí přes 2,76 miliardy Kč měsíčně.
Penzijní fondy si i ve druhém čtvrtletí roku zachovaly konzervativní investiční přístup. Nejvíce peněz účastníků bylo tradičně umístěno v dluhopisech (76 procent). Ve srovnání s koncem roku 2005 se zvýšil podíl investic v akciích a podílových listech na 11,5 ze 7,7 procenta. V termínovaných vkladech měly fondy osm procent peněz.


Jsou možnosti investování pro fondy omezené?
Podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové je právě v růstu klientů fondů skryto velké riziko. "Čím víc lidí se připojišťuje, tím větší objem peněz mají fondy k dispozici a musí pro ně hledat vhodné umístění. Na výběr mnoho možností nemají," tvrdí Šichtařová. "Nabízí se pražská burza, což je únosné pro podílové fondy, ale příliš rizikové pro penzijní fondy, které mají investovat velmi bezpečně na desítky let. Krom toho na burze už v podstatě není, jaké akcie kupovat," upozornila ekonomka. Podnikové dluhopisy v ČR prakticky chybí a státních dluhopisů je podle ní také poměrně málo na to, aby dokázaly uspokojit ohromný zájem. Investovat v zahraničí při současném posilování koruny také nedoporučuje. "Fondy již pomalu nemají kam investovat," míní Šichtařová. Majetek fondů se stává stále rizikovějším a mladí lidé by podle jejího názoru měli zvážit, zda je penzijní připojištění za této situace ideálním řešením důchodu za desítky let, anebo zda jej nevyužít třeba při čerpání státní podpory raději jen jako kratší investici.


Podle Jiřího Rusnoka však penzijní fondy mají na dlouhou dobu do čeho investovat, minimálně než přijmeme euro. Pak se domácím trhem stane celá Evropa. Tím se rozšíří i možnosti investování. S názorem, že penzijní připojištění je pro mladé lidi příliš konzervativní, souhlasí. "Bylo by však možné po legislativní úpravě vytvořit více produktů, více možností pro investory," sdělil Rusnok.


Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu pokračuje koncentrace, nyní zbylo deset z původních 44 fondů.