Stavební spořitelny se obávají změn, které chce letos předložit vládě ministr financí Miroslav Kalousek. Ten nyní hledá způsob, jak zajistit, aby peníze nalité do systému šly na účely bydlení. Vybírat bude ze tří základních variant, jejichž přípravu právě dokončila komise ministerstva.

Návrh na další změny ve stavebním spoření by mohl jít do vlády už letos na jaře.

Spořitelny se obávají, že podmínka utratit naspořené peníze na bydlení (jinak by přišli o peníze od státu) by systém připravila o velkou část klientů.

"Dokládání účelovosti nás připraví o klienty, pro mnohé z nich to bude nepohodlné," říká šéf největší z nich - Českomoravské stavební spořitelny - Vladimír Staňura.

Navíc stavební spořitelny tvdí, že dojde k nabourání celého systému.

"Účelovost by zničila podstatu systému. Stavební spořitelny potřebují přátelské klienty, kteří si nechávají zhodnocovat svoje prostředky, aby bylo z čeho financovat úvěry na bydlení ostatním klientům," řekl Jiří Šedivý z Asociace Českých stavebních spořitelen.

Podle Staňury je na jeden úvěr zapotřebí čtyři až pět přátelských klientů.

Zatím není jasné, zda se navrhovaná změna bude týkat jen nově uzavíraných smluv, nebo by se vztahovala i na ty staré. Klíčový bude verdikt Ústavního soudu, který bude rozhodovat o stížnosti poslanců ČSSD na zpětné zdanění státní podpory za rok 2010 a na snížení státní podpory na dva tisíce korun i u starých smluv.

Spořitelny chtějí výjimky

Zástupci stavebních spořitelen se nyní například snaží na poslední chvíli zákonodárce přesvědčit, aby se účelovost neomezila jen na bydlení. Chtějí prosadit, aby lidé mohli úspory na stavebním spoření použít například pro zajištění na stáří nebo na vzdělání či jiný vládou podporovaný účel.

Komise se ale na jejich návrhy příliš netváří. "Naše varianty řešení s tím nepočítají," řekla náměstkyně Klára Król.

Největší hrozbou pro stavební spořitelny je zavedení "čisté účelovosti", kterou komise rovněž načrtla mezi možné varianty. To znamená, že státní příspěvek by mohl dostat jen klient, který by všechny peníze použil na bydlení. Státu by tato varianta mohla ušetřit nejvíc výdajů. Podle nejpesimističtějších odhadů by ale v celém systému zbyla jen čtvrtina peněz.

Méně bolestivé by bylo zavést povinnost použít na bydlení jen peníze, které stát vyplácí na státním příspěvku. Tuto variantu nyní komise doporučuje. I tak ale hrozí, že by klienti mohli začít peníze vybírat. V systému je totiž řada lidí, kteří již mají naspořeno několik set tisíc, efekt státní podpory se snížil tak, že jejich čistý výnos se pohybuje těsně nad dvěma procenty. Takové zhodnocení kolem dvou procent dnes nabízejí i některé spořicí účty a termínované vklady, kde jsou peníze snáze dostupné.

Náměstkyně ministra Klára Król takový efekt neočekává. "O předcházející státní příspěvky lidé nepřijdou a řada z nich je i tak investuje do bydlení," řekla.

Stát ušetřil šest miliard

Spořitelnám se nejvíc zamlouvá třetí varianta, která by systém v podstatě zachovala, jen by spořitelnám nařídila, kolik procent vkladů musejí mít rozpůjčováno na bydlení. Stát by tak zajistil, že by víc peněz v systému bylo použito na bydlení.

"Zdá se nám to přijatelnější než dokládání účelovosti jednotlivými zákazníky," řekl Staňura. Podle Kláry Król by ale takové řešení bylo obcházením programového prohlášení vlády, které říká, že účelovost se má omezit na bydlení.

Přes všechny již zavedené škrty bude muset stát klientům spořitelen letos vyplatit odhadem přes šest miliard korun. Ještě v roce 2009 to bylo víc než třináct miliard. Přes šest miliard ročně totiž stát ušetřil tím, že pro rok 2010 zavedl padesátiprocentní zdanění státního příspěvku, daň z úrokového výnosu, a od letošního roku omezil příspěvek všem klientům dvěma tisíci korun.

Vývoj stavebního spoření v Česku