Koruna prudce posiluje a dostává se až na 26,82 korun za euro. Jedná se tak proti úternímu závěru o posílení o více než 30 haléřů. O nic hůře na tom koruna není ani vzhledem k dolaru, kde posílila na 21,18 CZK/USD.
Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka táhne pozitivní vývoj kurzu koruny hlavně středoevropský region, odkud poslední dobou nepřišly výrazně špatné zprávy. Trh podle něj může "držet na uzdě" také zvýšené riziko intervencí centrálních bank.
Podle Jana Vejmělka z Komerční banky povzbudily náladu v regionu zprávy z Rumunska a Maďarska. Rumunsko se totiž zřejmě přiblížilo půjčce od Mezinárodního měnového fondu.
Maďarský forint posiloval v úterý již třetím dnem v řadě a rostl nejvíce ze všech měn v regionu. Tamní centrální banka oznámila, že bude na podporu domácí měny prodávat eura z fondů Evropské unie. Forint odpoledne posílil k euru až na 303,3 forintu za euro.
Polští centrální bankéři již v pondělí prohlásili, že zlotý je podhodnocený a centrální banka je připravena intervenovat. Toto vyjádření sice trhy příliš nepřesvědčilo, přesto ale včera zlotý posiloval spolu s regionem.
Kurz koruny ovlivní i to, jak rozhodne Česká národní banka koncem měsíce o výši úrokových sazeb. V polovině února, kdy byla koruna nejslabší, viceguvernér ČNB Miroslav Singer prohlásil, že snižování sazeb je za takové úrovně kurzu úplně mimo debatu. Naopak hovořil o jejich růstu.
Poslední snížení sazeb 5. února
Naposledy ČNB snížila základní úrokovou sazbu 5. února o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Tehdy byla česká měna slabší než nyní. ČNB by tak mohla mít prostor pro další snížení úroků. Oslovení analytici však předpokládají spíše jejich stabilitu.
"Předpokládám, že v březnu si dá ČNB pauzu," říká Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. Petr Sklenář z Atlantik FT dodává, že ČNB nebude snižovat sazby, když vynaložila takové úsilí na podporu české měny.
Obavy z dalšího prohlubování globální krize a riziko deflace dál straší evropské centrální bankéře. Člen bankovní rady Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi včera prohlásil, že ECB je připravena pokračovat ve snižování úrokových sazeb a jít s nimi až na nulu, pokud by hrozilo, že hospodářský útlum způsobí deflaci.
Její bezprostřední riziko však nevidí. "Data, která máme k dispozici, včetně očekávání trhu odvozených od výnosové křivky, nenaznačují v zemích eurozóny trvalou deflaci," dodal Bini Smaghi.
Divoký týden koruny: Ode dna nahoru a zase zpátky - čtěte ZDE
Přesné údaje o ekonomice: Loňský růst byl menší než původní odhad - čtěte ZDE
Většina členů bankovní rady ECB se přiklání spíše k názoru, že cyklus uvolňování měnové politiky je spíše u konce. Například šéf německé centrální banky a rovněž člen bankovní rady ECB Axel Weber podle agentury Bloomberg uvedl, že by ECB neměla svou klíčovou sazbu snižovat pod jedno procento.
"Dno, kam by sazby mohly spadnout, vidím na jednom procentu," řekl Weber. "Spatřuji také problém s poklesem depozitní sazby k nule. Dal bych přednost jejímu ponechání na 0,5 procenta," dodal.
Evropská centrální banka snížila úrokové sazby naposledy minulý týden, kdy srazila svou klíčovou sazbu na historicky rekordní minimum 1,5 procenta. Dala přitom najevo, že úroky mohou pokračovat ve své cestě dolů.
SAZBY K NULE. Pokud by v důsledku hospodářského útlumu hrozila Evropě trvalá deflace, je Evropská centrální banka připravena srazit sazby na nulu, říká Lorenzo Bini Smaghi z její bankovní rady.
