Zahraniční dluh České republiky, což je suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti, na konci roku 2008 vzrostl na 1,556 bilionu korun a představoval tak 42 procent hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně dluh stoupl o 181,2 miliardy korun, uvedla v úterý Česká národní banka ve zprávě. Na konci loňského třetího čtvrtletí činil dluh podle zpřesněných údajů 1,548 bilionu korun.
Schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí v loňském čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 44,9 miliard korun na 1,603 bilionu korun. V meziročním nárůstu schodku o 188,2 miliardy Kč se promítlo zejména navýšení stavu zahraničních přímých investic v České republice. Poměr schodku investiční pozice k HDP činí 43,3 procenta.
Zahraniční zadlužení rostlo především u podnikového sektoru, jehož podíl na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 49,9 procenta. "Vedle kurzových vlivů se na tomto vývoji podílí i netto čerpání finančních úvěrů ze zahraničí, které převýšilo čisté splácení obchodních úvěrů," uvedla zpráva.
Zadluženost vlády poklesla
U obchodních bank stav depozit přijatých od zahraničních subjektů poklesl. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB tvoří 31,1 procenta celkových závazků. Podíl závazků vládního sektoru na celkovém stavu dluhu vůči zahraničí se snížil na 19 procent. Pokles zahraniční zadluženosti vlády souvisel s úbytkem vládních cenných papírů v portfoliu zahraničních investorů.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů je patrné zvýšené zastoupení půjček a snížení podílu dluhopisů a směnek. Poměr mezi výší dlouhodobých zahraničních závazků veřejného sektoru a dlouhodobých závazků soukromého sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí změnil ve prospěch vyššího zastoupení závazků soukromého sektoru. Jejich podíl na celkovém dlouhodobém dluhu vzrostl na 59,4 procenta, závazky veřejného sektoru zaujímaly 40,6 procenta.
Splátky dluhové služby z dlouhodobých závazků podle stavu ke konci minulého roku jsou rovnoměrně rozloženy v následujících letech a převážná část dlouhodobých závazků je splatná po roce 2012 v časovém horizontu až do roku 2036, uvedla ČNB.
Nárůst aktiv z přímých investic
Podíl zahraničních aktiv ČNB na celkových aktivech investiční pozice se zvýšil na 31,4 procenta vlivem realizovaných výnosů z jejich investování a operací prováděných pro klienty centrální banky. U obchodních bank se snížila aktiva vůči nerezidentům a zastoupení pohledávek obchodních bank kleslo na 21,7 procenta.
"Nárůst aktiv z přímých investic byl důsledkem zvýšení objemu reinvestovaného zisku, realizace investic do základního kapitálu zahraničních dceřiných společností a kurzových vlivů," konstatovala zpráva. Aktiva z přímých investic zaujímala 8,4 procenta.
Podíl portfoliových investic včetně operací s deriváty poklesl na 27,7 procenta v důsledku odprodejů části aktiv a vlivem cenových pohybů na světových burzách. U ostatních zahraničních pohledávek podnikového sektoru byly spláceny dříve poskytnuté úvěry, zejména obchodní. Podíl aktiv podnikového sektoru na celkových aktivech investiční pozice se snížil na 9,4 procenta, sdělila centrální banka.
Stav zahraničních aktiv vládního sektoru ve čtvrtém čtvrtletí v důsledku kurzového vlivu mírně narostl. Pohledávky vládního sektoru ve výši 1,4 procenta však nejsou vzhledem k celkovým aktivům významné. Přírůstek pasiv investiční pozice ve čtvrtém čtvrtletí o 87,5 miliardy Kč se promítl do jejich navýšení na 3,892 bilionu korun ke konci loňského roku. Růst závazků investiční pozice byl spojen především s přílivem přímých zahraničních investic do české ekonomiky.
Příliv přímých zahraničních investic do ČR ovlivnily především předpokládaná výše reinvestovaného zisku a navýšení základního kapitálu tuzemských společností. Stav ostatních závazků stoupl především vlivem kurzových pohybů.
U zahraničních portfoliových investic včetně závazků z operací s finančními deriváty zahraniční investoři výrazně snížili držení tuzemských dlouhodobých dluhopisů a v nižší míře i akcií. Přesto se jejich celkový stav mírně zvýšil, a to vzhledem k růstu reálné hodnoty závazků z derivátů. Zastoupení portfoliových investic včetně operací s deriváty činí 16,8 procenta. Přímé zahraniční investice zaujímaly na celkových pasivech ke konci roku 56,9 procenta.
