Citigroup: Obří americké banky potřebují 75 miliard dolarů

Devatenáct největších amerických bank a finančních institucí, u nichž probíhaly zátěžové testy, bude muset posílit kapitál až o 75 miliard dolarů (zhruba 1,51 bilionu korun). Nejvíce prostředků bude potřebovat Bank of America a Wells Fargo. Uvedl to ve středu analytik americké banky Citigroup Keith Horowitz.

"Bank of America bude pravděpodobně muset vydat emisi nových akcií ve velkém objemu, mohla by toho možná dosáhnout jen konverzí prioritních akcií. Její akcie se zdají z celé skupiny nejlevnější," uvedl podle agentury Reuters Horowitz.

Po skončení zátěžových testů bude podle něj zvyšovat kapitál deset z 16 bank, které sleduje. Podle něj půjde například o KeyCorp, Regions Financial a U.S. Bancorp. Naopak nejlépe dopadnou v testech podle Horowitze finanční ústavy Bank of New York Mellon, Goldman Sachs a State Street Corp.

Mezi finanční ústavy, které budou potřebovat navýšit rezervy, patří třeba Bank of America (BoA) a Citigroup. Například Bank of America bude potřebovat jako dodatečný kapitál od státu podle informací agentury Reuters ještě 34 miliard dolarů (zhruba 682 miliard korun).

Citigroup zhoršila nákupní doporučení akciím banky Fifth Third. Navíc už je neradí nakupovat, ale pouze držet a další nekupovat. Podle Citigroup bude muset Fifth Third možná zvýšit kapitál alespoň o dvě miliardy dolarů. Už dříve tato banka vydala prioritní akcie za 1,1 miliardy dolarů.

Experti zátěžové testy kritizují

Výsledky zátěžových zkoušek, které mají určit, zda jsou největší americké banky schopny si poradit v obtížné situaci i bez asistence státu, mají být známy ve čtvrtek. Vládní experti v USA strávili nad zátěžovými testy bank tři měsíce, aby určili jejich příjmy, ztráty a kapitálové potřeby, pokud by se ještě zhoršily celkové ekonomické podmínky. Banky, u kterých testy prokáží nedostatek kapitálu, budou mít šest měsíců na jeho doplnění ze soukromých zdrojů. Jiné budou muset přijmout další injekci veřejných peněz, čemuž se však řada z nich brání.

Tyto zátěžové testy ale mají i velké kritiky z řad odborníků. Výsledky zátěžových testů nebudou podle vyjádření profesorů na New York University Stern School of Business Matthewa Richardsona a Nouriela Roubiniho znamenat začátek konce finanční krize. Podle nedávné studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Roubiniho společnosti RGE Monitor je bankovní sektor ve vážných problémech a testy jsou dělány na příliš optimistické bázi. Studie MMF odhaduje ztráty amerických půjček a cenných papírů na 2,7 bilionu dolarů, Roubiniho RGE Monitor to vidí ještě hůře, když ztráty odhaduje na 3,6 bilionu dolarů.

"Vláda by měla především ukončit poskytování kapitálu, záruk za půjčky a financování bez podmínek s tím spojených. Měla by se chovat stejně jako banky při poskytování úvěrů pro podniky v problémech," zdůraznili ve Wall Street Journal Richardson a Roubini.

Podle nich je bez ohledu na zátěžové testy velmi pravděpodobné, že se některá z velkých bank dostane do platební neschopnosti. "Vláda by měla přijít se systematickým plánem na řešení potíží těchto institucí. S plánem, který nespočívá jen v bezedných propastech na státní peníze," dodali.

Zátěžové testy zavedlo v únoru americké ministerstvo financí. Jeho šéf Timothy Geithner to odůvodnil tím, že by měly přispět k růstu důvěry v klíčové americké bankovní ústavy a v obnovení stability finančního trhu. Geithner tehdy testy přirovnal k zátěžovým testům používaným lékaři k ohodnocení zdraví pacienta.