Dva poslanecké návrhy, které si kladou za cíl bojovat proti lichvě a nevýhodným podmínkám spotřebitelských úvěrů, měla na programu svého pondělního zasedání vláda. Návrh poslanců KDU-ČSL navrhuje omezit horní hranicí úrokovou sazbu, předloha ČSSD omezuje celkový objem splátek včetně nejrůznějších poplatků.
K oběma návrhům zaujala Fischerova vláda nesouhlasné stanovisko. "I když si vláda uvědomuje palčivost otázky, dospěla v souladu s legislativní radou k závěru, že opatření bude řešit připravovaná transpoziční směrnice EU," uvedla ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Návrhy jdou k poslancům navzdory vládnímu "ne"
I přesto, že vláda odmítla oba poslanecké návrhy, neznamená to, že zcela zapadnou. Právě proto, že se jedná o poslanecké návrhy, tak je bez ohledu na negativní stanovisko vlády projedná parlament.
Lichvu dosud zákon definoval jako chování, ve kterém věřitel pro půjčky za vysoký úrok využívá například nižší rozumové vyspělosti žadatelů či jejich finanční tísně.
Jedno z mála rozhodnutí, která vydal soud, je zhruba čtyři roky staré. Nejvyšší soud tehdy rozhodl, že úroky čtyřikrát vyšší než v bance jsou proti dobrým mravům, a proto neplatné.
Lidovci: Stanovme maximální úrok
Podle návrhu lidoveckých poslanců by se na spotřebitelské úvěry, které si lidé berou nejen od bank, ale hlavně od soukromých nebankovních firem, měla vztahovat nejvyšší povolená hranice úrokové sazby. Kdo by ji překročil, vystavoval by se obvinění z lichvy podle trestního zákoníku.
Horní hranice by se odvozovala z lombardní sazby stanovované Českou národní bankou a činila by její sedminásobek. V současné době by to tedy bylo 17,5 procenta. Lombardní sazbou jsou úročeny úvěry obchodních bank u centrální banky, které jsou jištěny cennými papíry.
Lidovci vyrazili do boje proti drahým půjčkám s novým zákonem - čtěte ZDE
BLOG: Lichva neboli úžera - čtěte ZDE
Hlavním důvodem, proč poslanci KDU-ČSL tento návrh předkládají, je podle poslance KDU-ČSL Pavla Severy snaha posílit ochranu spotřebitele před nekalými obchodními praktikami. "Pokud klient nesplácí půjčenou částku a splácí jen úrok, může si věřitel podle zvláštního zákona snížit daňový základ. Nově už by to nemělo být možné," poukazuje Severa.
Opatření, spočívající v novele trestního i občanského zákoníku a zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru z roku 2001, by ho mohla schválit ještě současná sněmovna do předčasných voleb.
ČSSD: Omezíme objem splátek
Návrh sociálních demokratů naproti tomu vychází z takzvané roční procentní sazby nákladů (RPSN). Jde o sumu všech plateb od dlužníka nad rámec samotné jistiny, tedy nejen úroky, ale i nejrůznější poplatky. Tato sazba by pak nesměla překročit zákonem stanovený limit odvíjející se od tzv. repo sazby centrální banky. Ta v současné době činí 1,5 procenta.
Podle nového návrhu by si věřitelé vždy započítali repo sazbu stanovenou ČNB. K té by mohli u půjčky do 9999 korun přičíst maximálně 30 procent z jistiny ročně. Od deseti tisíc do 29 999 korun jen 25 procent a nad tuto vypůjčenou sumu pouze 20 procent. To odpovídá skutečnosti, že i u malých úvěrů se musejí hradit fixní administrativní náklady, a proto je u takových smluv možné vybírat vyšší úroky.
Připravený zákon vychází z belgického vzoru, ačkoliv tam jsou limity o něco nižší. Projde-li parlamentem, a ještě k tomu včas, mohl by vstoupit v platnost od začátku příštího roku.
Proč návrh přichází právě teď? Podle poslance ČSSD Petra Rafaje jde o reakci na skutečnost, že dopady lákavých, ale neseriózních nabídek neúnosně zhoršují situaci nízkopříjmových skupin. Tedy právě těch, kdo jsou nejvíce postiženi současnou hospodářskou krizí. Ti často musejí za úvěr zaplatit i několikanásobek půjčené částky. »Tomu je nutné bránit,« zdůrazňuje Rafaj.
