Zlato dál láme rekordy. Poprvé se dostalo nad 1050 dolarů za unci

Cena zlata na světových trzích pokračuje v růstu a vůbec poprvé se vyšplhala nad 1050 dolarů za troyskou unci. Kov zdolává rekordy už třetím dnem, jednou z hlavních příčin růstu je vytrvalé oslabování dolaru. Podle analytiků ale zlatu v poslední době pomáhá i zájem, který o kov dlouhodobě projevuje Čína.

Zlato vystoupilo na rekord jak na promptním trhu, kde se obchoduje se zlatem k okamžitému dodání, tak na trhu termínovém. Tam se uzavírají obchody na nákup zlata k dodání v předem sjednaný termín v budoucnu. Zatímco na promptním trhu cena vystoupila až na 1050,55 USD za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), na termínovém trhu se vyšplhala na 1051,60 USD/oz.

Kurz dolaru se ve středu stabilizoval, ale dnes se během obchodování v Asii vrátil k poklesu. Investoři dávají přednost takzvaným komoditním měnám, což je například australský dolar. V jeho prospěch hovoří i to, že australská centrální banka v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu a experti předpokládají, že banka bude úroky zvyšovat i nadále.

Austrálie se stala první zemí ze skupiny rozvinutých a rozvojových zemí G20, která ke zpřísnění měnové politiky sáhla. Dosavadní vývoj tak potvrzuje názory, že americká ekonomika se bude vzpamatovávat z krize pomaleji než ekonomiky jiných zemích, což by na americký dolar mohlo vyvíjet další tlak na pokles.

Investoři se nákupem zlata částečně brání i proti inflaci, z které mají obavy kvůli krokům centrálních bank řady vyspělých zemí. Banky ve snaze mírnit dopady globální krize napumpovaly do finančního systému stovky miliard dolarů. Zlato zdražuje nejen v dolarech, ale i v jiných měnách.