Poptávka po zlatě kvůli vysokým cenám ve třetím čtvrtletí klesla

Světová poptávka po zlatě se ve třetím čtvrtletí propadla v meziročním srovnání o 34 procent. Poptávka klesá kvůli výrazně zvýšeným cenám, které ženou nahoru spekulace na termínových trzích a očekávání nákupů ze strany centrálních bank. Sdělila to v dnešní zprávě Světová rada pro zlato (WGC).

"Po většinu loňského roku převažovaly fyzické nákupy. Nyní se zdá, že dominuje finanční trh a některé z méně viditelných instrumentů, jako jsou deriváty a termínové kontrakty," uvedla manažerka výzkumu WGC Rozanna Wozniaková. Dodala, že růst ceny zlata v posledních měsících se zakládá na nákupech centrálních bank a poklesu kurzu dolaru.

Tento měsíc rostou ceny zlata na stále nová maxima vysoko nad 1000 dolary za troyskou unci a ve středu cena zlata vystoupila na 1150 dolarů. Prudký růst spustila zpráva, podle níž indická centrální banka koupila od Mezinárodního měnového fondu 200 tun zlata.

Investiční poptávka také klesá

Poptávka po klenotnickém zlatu v důsledku rekordních cen však výrazně klesá. Poptávka po zlatých špercích v Indii, která je největším trhem zlata, se ve třetím čtvrtletí propadla o 42 procent na 111,6 tuny. Na Blízkém východě nákupy šperků klesly o 34 procent na 69 tun. Na území velké Číny včetně Hongkongu a Tchaj-wanu však nákupy zlata stouply o deset procent na 1278,6 tuny.

Také investiční poptávka proti loňské vysoké úrovni klesá. Maloobchodní investice se ve třetím čtvrtletí snížily o 31 procent a poptávka fondů se propadla o 72 procent.

Celková nabídka zlata se ve třetím čtvrtletí snížila o pět procent. Těžba sice vzrostla, centrální banky se však staly čistými kupci. Ve třetím čtvrtletí koupily centrální banky 15 tun zlata, zatímco před rokem naopak 13 tun prodaly.

Nabídka recyklovaného zlata vzrostla meziročně o 31 procent na 283 tun. Stále však byla výrazně pod úrovní 569 tun z prvního letošního čtvrtletí, kdy cena překročila 1000 dolarů za unci.