Klienti stavebních spořitelen za tři čtvrtletí letošního roku uzavřeli 318.000 nových smluv o stavebním spoření, což je v meziročním srovnání pokles o 137.000 smluv. Průměrná cílová částka u smluv o stavebním spoření naopak stoupla o 24.000 korun na 335.000 korun, informovalo ministerstvo financí.

Celkový počet smluv o stavebním spoření oproti stavu ke konci roku 2008 se snížil o přibližně 200.000 na 4,9 milionů smluv na konci září.

Podle údajů úřadu se trvale mění i struktura počtu smluv, což má vliv také na výši vyplácené státní podpory. Roste totiž podíl smluv uzavřených po změně zákona o stavebním spoření k počátku roku 2004, který snížil státní podporu z maximálních 4500 korun na 3000 korun ročně. Jejich podíl se zvýšil na téměř polovinu.

Ke konci září byla vyplacena státní podpora v celkové výši 12,445 miliardy korun, což bylo zhruba o miliardu méně než loni. Celkové výdaje ze státního rozpočtu na výplatu státní podpory stavebního spoření v roce 2008 pak činily 14,22 miliardy korun.


Spořitelny podle údajů MF evidovaly ke konci září celkem 987.000 úvěrů, což představuje nárůst od počátku roku o necelých 17.000. Celkový objem těchto úvěrů vzrostl od ledna do září přibližně o 27,5 miliardy na 254,9 miliardy korun.

Tento vývoj se pak následně podle MF projevil i v nárůstu poměru objemu úvěrů a naspořené částky. Ke konci září 2009 se zvýšil na téměř 65 procent.

Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů - z vkladů těch klientů, co si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceny peněz na mezibankovním trhu.