Úrokové sazby se ocitly nejníže za celou historii. Česká národní banka (ČNB) je snížila o čtvrt procentního bodu na jedno procento. Informovala o tom banka ve středu.

Do poslední chvíle nebylo jisté, zda-li se bankovní rada na snížení shodne. Z pohledu prognóz ČNB ale bylo snížení opodstatněné.

"Většina trhu včetně nás očekávala stabilitu sazeb. Rozhodně ale nejde o ránu z čistého nebe. Rozhodnutí bylo poměrně nejisté už proto, že prognóza ČNB s nižšími sazbami počítá, minulé hlasování bylo těsné a jeden člen, který původně hlasoval pro stabilitu sazeb připustil prostor pro snížení," uvedl k hlasování ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka.

S dalším snížením úrokových sazeb trh zatím nepočítá. "Aktuální rozhodnutí by mohlo působit negativně na českou korunu, nicméně vývoj globálních trhů zatím stále hraje významnější roli pro kurz koruny, než malé změny úrokového diferenciálu," dodal Brožka.

Strach z deflace

Existují však argumenty pro snížení úroků. Především šlo o to přesvědčit veřejnost, že Česku nehrozí deflace - tedy pokles cen, který je spojen s útlumem hospodářství.

Tyto obavy opadly po zprávě Eurostatu. Ten ve středu oznámil, že index spotřebitelských cen vzrostl v eurozóně meziročně o 0,5 procenta a jedno procento v EU.

Naposledy snížila bankovní rada úrokové sazby 6. srpna, a to tehdy na historicky nejnižší úroveň 1,25 procenta. Pro snížení úrokové sazby hlasovalo tehdy všech sedm členů bankovní rady. Na posledním měnovém zasedání na počátku listopadu naopak hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady České národní banky pro sazby beze změny.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. V letošním roce kvůli krizi ovšem toto pravidlo příliš neplatilo a tržní sazby reagovaly na vývoj sazeb ČNB pouze v omezené míře.