Lidé nemají peníze, a tak předčasně vybírají úspory z penzijních fondů

Krize donutila lidi sahat i na železné úspory, které si chystali jako rezervu na stáří. Nejenom že dnes své úložky z penzijních fondů víc vybírají, ale stále častěji to dělají předčasně, a přicházejí tak o peníze, které by získali díky státnímu příspěvku. Ten naspořenou částku za každý rok spoření navyšuje až o osmnáct set korun.

Bez příspěvku v loňském roce vyzvedlo své úspory podle údajů ministerstva financí přes 108 tisíc lidí. Před dvěma roky byl přitom tento počet skoro poloviční - 58 tisíc. Celkově tak čeští střadatelé přicházejí o stovky milionů korun ročně.

Klient navíc zaplatí fondu "pokutu"

Nárok na státní příspěvek klient fondu ztratí, pokud peníze vybere před šedesátým rokem věku (případně před padesátkou u starších smluv) nebo po méně než pěti letech spoření. 

Kromě toho, že tito klienti přijdou o státní podporu, musejí také podat dodatečné daňové přiznání a doplatit daň, kterou v uplynulých letech ušetřili, pokud si zaplacené příspěvky na penzi odečítali z daňového základu. Klienty, kteří spořili v jednom fondu méně než pět let, navíc penzijní fond (nově od srpna) potrestá i osmisetkorunovým poplatkem.

Větší odliv peněz z fondů zapříčinila především rostoucí nezaměstnanost. „Lidé přicházejí o práci, o svůj příjem, a tak sahají na dlouhodobé úspory," vysvětluje Petr Hájek, šéf pojišťovny Generali. Lidi ale od fondů odradily i špatné výsledky za rok 2008, kdy se většina z 4,5 milionu střádajících klientů musela spokojit s výnosem kolem nuly.

Podle šéfa Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka své úspory předčasně často vybírají klienti, kterým do fondu přispívá zaměstnavatel. „Lidé příspěvek firmy chápou jako peníze navíc, které se dnes hodí. Než by museli několik let čekat, aby získali státní příspěvek, vyberou si je hned s tím, že podporu státu oželí," řekl Rusnok.