Za všechnu nejistotu kolem vysokého zadlužení evropských zemí trestají investoři nejvíce právě společnou evropskou měnu. Ta včera pokračovala v oslabování a během dne se dostala až na 1,2235 dolarů za jedno euro. Nejníže od dubna 2006.

Investoři přitom euru vůbec nevěří ani do budoucna. Počet kontraktů, kterými spekulanti sází na další oslabování měny na chicagské burze CME, je dle agentury Reuters nejvyšší v historii. V současnosti je totiž proti euru otevřeno historických téměř 114 tisíc kontraktů.

Odhady pro další vývoj kurzu přehodnocují i největší světové banky. Třeba analytici francouzské BNP Paribas dokonce tvrdí, že do března příštího roku se bude euro k dolaru prodávat v kurzu jedna ku jedné.

„Euro je odsouzeno. Provázanost v eurozóně je silná a je těžké si představit, že současná situace by nezbrzdila ekonomický růst,“ komentoval další osudy eura Andrew Wilkinson z americké investiční firmy Interactive Brokers Group.

Banky mohou ukládat u ECB

Jeho slova jen podtrhují nedůvěru, jakou mají investoři k euru a záchrannému evropskému balíčku v hodnotě 750 milard eur. Mají strach, že rozpočtové škrty, které Evropa chystá, zarazí ekonomický růst. Navíc se bojí i inflace, kterou tím, že odkupuje dluhopisy evropských zemí, aby rozhýbala trhy a tak vlastně „tiskne peníze“, může způsobit Evropská centrální banka.

Právě kvůli tomu třeba včera vyzval německý ekonom Frank Schäffler šéfa ECB Jean-Clauda Tricheta k rezignaci. Na jeho místo by podle něj měl přijít šéf německé Bundesbank Axel Weber.

ECB včera proti podobným výpadům reagovala tím, že dnes vůbec poprvé v historii umožní bankám uložit si u ní peníze. Tak chce přebytek peněz ze systému zase stáhnout.
Ale ani toto gesto investory nijak zvlášť nepotěšilo. „Jde o symbolický krok, kterým chce centrální banka ukázat, že nebude tisknout nové peníze. Nevěřím ale, že skutečně takto bude snižovat množství eur v oběhu,“ prohlásil Laurent Bilke, který pracuje v londýnské pobočce banky Nomura.

Utažený kohoutek z USA

Špatná situace není přitom jenom na trhu s eurem, ale i na mezibankovním trhu v Evropě. Úrokové sazby, za které si banky půjčují navzájem, rostou na nejvyšší hodnoty za posledních devět měsíců. Hrozí tak, že trh znovu zamrzne jako tomu bylo v průběhu finanční krize. Banky si nebudou půjčovat a přestanou půjčovat i klientům, což může mít za následek další recesi.„Banky prostě neví jaké dluhopisy drží ostatní banky ve svých portfoliích,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Robert Baur z americké investiční firmy Principal Global Investors.

Podle americké televizní stanice CNBC navíc vyschl evropským bankám proud peněz z USA. Z Evropy se totiž stahují americké peněžní fondy, v kterých mají Američané dohromady 500 miliard dolarů. „Více lidí se rozhoduje, že nechá své peníze raději doma,“ řekl CNBC hlavní ekonom analytické firmy Wrightson ICAP Lou Crandall. To situaci na evropském mezibankovním trhu ještě zhoršuje.

Česko je na tom o poznání lépe. Místní úroky na mezibankovním trhu po posledním snížení sazeb České národní banky klesly. „Zatím se na českém trhu nic nemění,“ potvrdil HN hlavní ekonom české spořitelny David Navrátil.

I přes prudké oslabování evropské měny se nijak nemění ani pohled českých podniků na zavedení eura. „Stále platí - čím dřív tu zavedeme euro, tím líp. Řecko je nutno brát spíš jako potvrzení toho, jak je nutné nastavit nějaká jednotná pravidla,“ uvedl šéf Františkových lázní, jež mají třetinu z půlmiliardových tržeb v eurech, Josef Ciglanský. Jakým směrem se k euru vydá koruna navíc není jisté.

Zatímco dříve koruna oslabovala spolu s eurem, v posledních dnech spíše získává a podle analytiků do konce roku k euru posílí, a to by českým vývozcům uškodilo.

S přispěním Romana Šitnera