Nedávné zátěžové testy evropských bank, které měly posoudit jejich zdraví, nebyly dost průkazné a banky při nich obešly část dluhů. Napsal to v úterý list Wall Street Journal.

Podle listu testy podhodnotily potenciálně rizikové státní dluhopisy v držení některých bank. Podle analýzy WSJ podstatná část dluhů v reálném držení bank zůstala skryta Výboru evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS), který zátěžové testy prováděl, nebo nebyla parametry testů vůbec zohledněna.

Z 91 testovaných bank z 20 zemí EU jich neuspělo jen sedm, což byl lepší výsledek, než se očekávalo. Nové poznatky WSJ potvrzují předchozí názor expertů, že testy byly příliš měkké. Odborníci na tento fakt upozorňovali již dlouho před červencovým zveřejněním s tím, že hlavním smyslem zkoušek je spíše uklidnění trhů než zobrazení skutečného stavu bank.

Z nejnovější analýzy WSJ, která zkoumala data zveřejněná bankami, vyplývá, že některé banky neposkytly ucelený obraz o svých vládních dluhopisech, jak po nich CEBS žádal. Některé banky nevykázaly část těchto dluhopisů, což výrazně snížilo jejich reálný objem, když byly skryta část určená pro obchodování. Tento fakt však neuvedli ani regulátoři, ani řada bank v době zveřejnění výsledků testů na konci července.

Mezi bankami, které zvolily tyto praktiky, jmenuje WSJ například britskou Barclays nebo francouzskou Crédit Agricole.

Regulátor to nevyžadoval

Britská banka Barclays údajně vyloučila některé vládní dluhopisy držené pro obchodování. Tyto dluhopisy byly určené pro transkace pro vládní a firemní klienty s tím, že číslo se „podstatně mění každý den“. U italských vládních dluhopisů, jejichž objem ve svém portfoliu banka odhadla na 787 milionů liber (přes 23 miliard korun), redukce dělala zhruba skoro čtyřikrát tolik - 4,7 miliardy liber (138,5 miliardy korun). Španělské vládní dluhopisy se pak "smrskly" o 1,6 miliardy liber (cca 47,2 mld. Kč) na 4,4 miliardy GBP (zhruba 130 miliard korun, jak uvedl jeden z předtavitelů banky).

Banka v reakci na WSJ uvedla, že "nevykázala celkovou pozici, protože to britský regulátor FSA nevyžadoval". "Udělali jsme přesně to, co nám CEBS uložil," prohlásil mluvčí Barclays. Podle Britů obdobným způsobem postupovala většina evropských bank. Její pololetní finanční výkazy, vycházející z širší definice, ukázaly na mnohem širší držení vládního dluhu Itálie, Španělska či Irska.

Znovu se tak potvrzují slova expertů, že testy byly hlavním nástrojem pro obnovení důvěry evropského bankovního sektoru a znovunastolení vzájemné důvěry mezi bankami. Jak ale nyní vyplývá z analýzy WSJ, selhaly zřejmě podstatné prověrky bank, jaká jsou reálná rizika a možné důsledky při selhání některého z vládních dluhů, které evropské banky drží.

"Pokud by se banky dostaly do potíží se solventností, byla by jejich záchrana ještě dražší než záchrana Řecka," varuje Vladimír Pikora z Next Finance.

Damoklův meč nad Řeckem

Nyní se tedy téma Řecka, Španělska a dalších zadlužených zemí vrací do hledáčku finančních trhů.

"Zátěžové testy bytostně souvisí s vývojem v Řecku, protože některé banky drží až moc cenných papírů vlád, které jsou jen krok od "bankrotu". Bankrotu Řecka zatím zabránilo jen to, že země eurozóny a Mezinárodní měnový fond se počátkem května s Řeckem dohodly na záchranném balíku v celkové sumě 110 miliard eur," upozorňuje Pikora.

Otázka Řecka je také v úterý jedním z bodů jednání ministrů financí eurozóny, kteří mají schválit druhou vlnu pomoci ve výši 9 miliard eur (zhruba 225 miliard korun). Také by se měli vyjádřit i ke slovenskému odmítnutí předluženým Aténám poskytnout půjčku. Bratislava za tento krok sklidila kritiku napříč zeměmi platícími eurem a stejně by tomu mělo být i nyní.

I pod vlivem nejistoty ohledně zdraví bank euro během dne oslabovalo vůči dolaru více než o procento. Kolem 1700 se EUR/USD obchodovalo za 1,2755.