Ceny spotřebitelských půjček v Česku od začátku krize téměř nepřetržitě rostou. A pomalu se dostávají na úroveň některých nebankovních poskytovatelů úvěrů.

V červenci Češi platili za půjčku v bance podle údajů ČNB průměrně 15,74 procenta. Jde o roční procentuální sazbu nákladů (RPSN), která započítává kromě úroku i poplatky a další platby spojené s úvěrem.

Výjimkou ale nejsou ani nabídky bankovních úvěrů s RPSN přesahující 20 procent ročně. Těmi banky v poslední době oslovují stávající klienty přes internetové bankovnictví nebo na infolinkách.

Půjčky v Česku jsou výrazně dražší než ve většině ostatních evropských zemí. Například Němci, Francouzi nebo Španělé zaplatí každoročně celkově kolem sedmi procent. Přestože roční inflace se v těchto zemích podobně jako v Česku pohybuje pod dvěma procenty. Španělsko se navíc potýká s dvakrát vyšší mírou nezaměstnanosti než Česko.

Rezerva, nebo malá konkurence?

Bankéři rozdíly vysvětlují zvýšeným rizikem. Vytvářejí rezervu, která má pokrýt budoucí náklady na nesplácené úvěry. "Sazby se odvíjejí od ceny peněz na trhu a rizika. Dnešní nastavení maximálně reflektuje adekvátní podmínky produktu a tržního postavení," říká Kristýna Havligerová z tiskového centra České spořitelny, která klientům přes e-banking nabízí půjčky s RPSN až 20,05 procenta.

Na vině ale může být i nedostatečná konkurence na méně rozvinutém trhu. "Banky nemají velkou chuť pouštět se do úvěrování rizikovějších klientů, kteří si spotřebitelské úvěry sjednávají. Sektor spotřebitelských půjček pro ně není prioritou, a tak drží ceny vysoko. Proč by to nedělali, když jim to trh dovolí," říká analytik bankovního sektoru Milan Lávička ze společnosti Atlantik FT.