Zrušení nebo výrazné snížení státní podpory stavebního spoření může podle studie společnosti Next Finance snížit bytovou výstavbu nebo zvýšit nezaměstnanost. Stát navíc díky tomuto kroku neušetří, protože se nižší podpora projeví ve snížené spotřebě a výběru daní. Na středeční tiskové konferenci Českomoravské stavební spořitelny to uvedl autor studie Vladimír Pikora. Vláda si od změn slibuje úspory ve státním rozpočtu, spořitelny se změnami nesouhlasí mimo jiné kvůli jejich zpětné platnosti.

Stavební spořitelny nesouhlasí se změnami, které prošly v úterý prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Změny počítají s 50procentní srážkovou daní na státní příspěvek za rok 2010, který se vyplácí v roce 2011, a to u všech smluv o stavebním spoření. V dalších letech bude jednorázová daň nahrazena snížením státní podpory; ta klesne z maximálních 3000 na 2000 korun. Úroky ze stavebního spoření, včetně bonusových úroků, podle návrhu nebudou dále osvobozeny od daně.

"Existuje silný vztah mezi stavebním spořením, bytovou výstavbou a nezaměstnaností ve stavebnictví. Při zkoumání tvorby pracovních míst v bytové výstavbě se ukázalo, že jedna miliarda státní podpory podpoří vznik zhruba 251 pracovních míst," uvedl Pikora. Navíc jedna státem investovaná miliarda do stavebního spoření přinesla do státního rozpočtu v podobě například zvýšené spotřeby nebo výběru nepřímých daní 1,1 miliardy korun. V roce 2001 přitom jedna miliarda přinesla pouze 400 milionů korun, upozornil Pikora.

Vliv má podle studie stavební spoření i na samotnou výstavbu bytů. Celkový podíl stavebního spoření na financování výstavby bytů za existence tohoto produktu kolísá mezi 40 až 60 procenty, uvádí studie. Pokud by podle Pikory systém stavebního spoření neexistoval, tak by si bytová výstavba pohoršila za celé období o zhruba 81 miliard korun. "Oproti realitě by to znamenalo pokles o více než sedm procent," uvedl Pikora.

Objem státní podpory klesá i beze změn

Stavební spoření přitom podle studie není zátěží pro státní rozpočet. Především podle Pikory výše podpory postupem času reálně klesá i beze změn. "Navíc objem státní podpory se během posledních čtyř let snížil o pět procent, zatímco výdaje rozpočtu naopak za toto období vzrostly o 6,1 procenta. Ukazuje se tedy, že vyplácená státní podpora nezrychluje zadlužování," upozornil Pikora.

Státní podpora je vyplácena za předchozí rok. V rozpočtu pro příští rok MF počítá s podporou stavebního spoření ve výši 13,1 miliardy korun, zatímco pro letošek je to zhruba 13,3 miliardy korun. Od snížení příspěvku si vláda slibuje, že v roce 2012 vyplatí na státní podpoře místo plánovaných 11,4 miliardy korun 6,5 miliardy korun.

Podpora vázána jen na bydlení?

Asociace českých stavebních spořitelen již dříve upozornila, že omezení stavebního spoření může do budoucna snížit schopnost stavebních spořitelen poskytovat úvěry na bydlení v takových počtech či objemech jako dnes. Představitelé stavebních spořitelen se ale zároveň shodují, že větší pohromou pro stavební spoření než snížení státního příspěvku by bylo zavedení účelovosti využití naspořených peněz. Ministr financí Miroslav Kalousek přitom v úterý naznačil, že účelovost využití naspořených peněz navrhne. V současnosti mohou klienti stavebních spořitelen využít naspořené prostředky na cokoliv.

Vláda mění taktiku. Vyhlásí legislativní nouzi, aby mohla protlačit škrty - čtěte ZDE

Vláda v úterý na svém mimořádném zasedání rozhodla stáhnout z projednávání ve sněmovně novelu omezující stavební spoření. Vláda chce tento i další úsporné návrhy předložit znova, ale předtím požádá předsedkyni sněmovny o vyhlášení stavu legislativní nouze. To umožní projednat tyto novely během velmi krátké doby.