Eurozóna se bojí irské nákazy a dopadu řeckých podfuků. Okrajové země eurozóny se propadají do čím dál hlubších problémů. Revize údajů ukázala, že nejhorší hříšník, Řecko, loni hospodařilo s deficitem přesahujícím 15 procent HDP a ani letos nedokáže nárůst dluhů udržet v mezích domluvených s věřiteli.
I u Irska je čím dál pravděpodobnější, že své zadlužení nezvládne bez vnější pomoci. V třetím nejohroženějším státu eurozóny, Portugalsku, významný člen vlády, i když z politických důvodů, poprvé spekuloval o vystoupení z měnové unie. Problémy zadlužených států se ihned promítají do poklesu kurzu eura. To se v pondělí prodávalo za 1,37 dolaru, a bylo tak nejníže od konce září.
Pomoc nebude zadarmo
Díky 750miliardovému záchrannému fondu z prostředků zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu žádné zemi platící eurem insolvence v blízké budoucnosti nehrozí. Ovšem hodnotu eura by ohrozil i fakt, že se některá země bez vnější pomoci neobejde. Je tedy skutečně na obzoru další žadatel o půjčku?
Řecko už ví, kde vezme peníze na dluhy. Částečně zprivatizuje dráhy, poštu a vodárny - čtěte ZDE
Keltský tygr znovu ožívá: Irsko seškrtalo výdaje, investoři se vrátili, čeká se růst - čtěte ZDE
Vše nasvědčuje tomu, že řeckého "příkladu" budou následovat Irové. Koneckonců to potvrdil i průzkum agentury Bloomberg mezi investory, z nichž 51 procent čeká státní bankrot. Před půl rokem to bylo jen 17 procent.
Irové však dosud tvrdí, že pomoc nepotřebují. Víkendové zvěsti o tom, že by z Evropského fondu finanční stability chtěli čerpat 80 miliard euro, jsou podle nich výmysl. Tamní vláda totiž nemusí až do poloviny příštího roku hradit žádnou významnější splátku.
Z Bruselu i z jiných evropských metropolí však vycházejí náznaky, že by přesto Dublin o pomoc měl požádat. Snížila by se tak nejistota a s ní i pravděpodobnost, že se "nákaza" rozšíří do dalších zemí.
