Mezinárodní ratingová agentura Moody´s Investors Service v pondělí snížila úvěrové hodnocení Maďarska o dvě příčky na Baa3, tedy k těsné blízkosti spekulativní kategorie. Agentura svůj dopředu ohlašovaný krok zdůvodnila kontroverzní vládní fiskální strategií, která vede k obavám z dlouhodobého vývoje veřejných financí.
Agentura upozornila, že může rating Maďarska snížit do spekulativní kategorie, "pokud se vládě nepodaří stabilizovat svou finanční sílu". Právě ztráta finanční síly vlády je podle Moody´s hlavním důvodem degradace úvěrové známky. Situaci podle agentury komplikuje to, že maďarské finance se snadno dostávají pod tlak zahraničních investorů, u nichž se nyní projevuje averze k vyšším rizikům.
Moody´s vadí, že vláda strany Fidesz nesnižuje rozpočtové deficity "udržitelnými konsolidačními opatřeními" typu dlouhodobých úspor nebo zvýšení daní. Namísto toho spoléhá do velké míry na dočasná opatření typu zvláštních daní uvalených na bankovní sektor, telekomunikace, maloobchod a energetiku. Pokud vláda zahájí "udržitelnou konsolidaci", mohl by se rating Maďarska stabilizovat, nebo dokonce i zvýšit, uvedla Moody´s.
Agentura zařadila maďarský rating do režimu sledování koncem července, v stejný den jako konkurenční agentura Standard & Poor´s. Znepokojil je tehdy spor Budapešti s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií a to, že politika nové vlády Viktora Orbána může vést ke zpomalení poklesu státního dluhu. Moody´s v říjnu varovala Maďarsko, že mu sníží hlavní rating, pokud vláda po říjnových komunálních volbách nepředloží věrohodný plán konsolidace veřejných financí.
Kontroverzní je také plán znárodnění soukromých penzijních fondů, pokud klienti své peníze včas nepřesunou do fondů státních.
O snížení ratingu uvažuje i agentura Fitch. "Rozhodnutí padne do konce roku," řekl minulý týden zpravodaji agentury Bloomberg šéf společnosti Fitch Rating David Heslam. Fitch nyní maďarskou kredibilitu hodnotí známkou BBB, což je druhé nejnižší investiční hodnocení. K tomu je však připojen dodatek "negativní výhled".
Maďarský Chávez?
Konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán si vysloužil nelichotivé přirovnání. György Kopits, předseda Fiskální rady, orgánu, který analyzuje dopady rozpočtových zákonů, Orbána přirovnal k venezuelskému levicovému populistovi Hugo Chávezovi.
"Existuje jen jediná země na světě, kde fungující nezávislá rozpočtová instituce byla zrušena. Jméno a místo: Hugo Chávez, Venezuela," řekl Kopits listu Vilaggazdaság poté, co Orbánova vláda připravila Fiskální radu o devadesát procent rozpočtu, a tudíž umlčela jeden z významných kritických hlasů vůči vládní ekonomické politice. To jen ilustruje situaci, v níž se od vítězných voleb v dubnu nemusí Orbán a jeho konzervativní strana Fidesz téměř na nic ohlížet. Má dvoutřetinovou většinu v parlamentu a upevňuje moc po osmileté vládě koalice socialistů a liberálů. A Fideszu, v němž sjednotil většinu maďarské pravice, vládne sedmačtyřicetiletý Orbán tvrdou rukou. Vláda jedné strany Všechno nasvědčuje tomu, že Orbán chce ovládnout Maďarsko na dlouhou dobu. Fidesz si v létě v parlamentu zvolil svého prezidenta země. Změnil mediální zákony tak, aby po devět dalších let mohl ovlivňovat státní a do velké míry i licencovaná soukromá média. Kvůli sporu o daňový zákon, který 98 procenty zdaňoval vysoké bonusy manažerů, omezil pravomoci Ústavního soudu. Fidesz měl poměrně jasný politický program: větší důraz na historii, větší péči o maďarské menšiny v zahraničí. Ale jeho ekonomický program vypadá jako jedna velká improvizace. Experti se shodují, že vláda nepředložila žádný dlouhodobý plán hospodářské politiky. "Sleduji média i řadu odborných diskusí, ale nikde jsem neviděl žádný dlouhodobý výhled. Známe jen plány pro rok 2011, žádné dlouhodobé výhledy," říká László Csaba, profesor ekonomie ze Středoevropské univerzity v Budapešti.
Maďarsko hledá zdroje, kde se dá
