Evropská unie počítá s tím, že budoucí dluhové krize eurozóny zaplatí soukromí investoři. Toto rozhodnutí může výrazně prodražit další financování předlužených zemí, protože investoři budou za zvýšené riziko požadovat vyšší úrok.

Vyplývá to z náčrtu připravovaného Evropského stabilizačního systému, který má fungovat od poloviny roku 2013, kdy přestane existovat 750 miliardový záchranný fond eurozóny.

Informuje o tom server BBC, který má náčrt k dispozici.

Podle nového plánu by zadlužené země nejprve jednaly se soukromými investory o restrukturalizaci dluhu, teprve poté by případně dostaly záchrannou půjčku od EU. Pokud by se ani nadále zemi nedařilo finančně stabilizovat, vyhlásila by na své závazky vůči soukromým věřitelům bankrot a nadále by splácela pouze onu záchrannou půjčku.

Od června 2013 by měly státní dluhopisy obsahovat "akční klauzuli", která v případě vládní insolvence usnadní odepsání části dluhu, píše BBC.

"To nepotěší trhy, které dosud v podstatě státní dluhopisy považovaly za stejně bezpečné, jako vklady v hotovosti," říká analytik BBC  Joe Lynam.

Současné evropské smlouvy o měnové unii přitom zakazují finanční pomoc jednoho státu druhému, nicméně přímo nezakazuje dobrovolné půjčky a garance, které od EU dostalo Řecko a Irsko.

Nový mechanismus po roce 2013 by vyžadoval "omezenou změnu evropské smlouvy". Britský premiér prohlásil, že jakékoli posílení pravomocí Bruselu by Britové museli odhlasovat v referendu. V Irsku požaduje referendum při každé změně evropských smluv přímo ústava.

Podle analytika BBC jsou irští daňoví poplatníci roztrpčení úrokem 5,83 %, který si za část 85 miliard eur pomoci účtují jejich evropští přátelé, a mohli by se chtít v referendu pomstít. Pro Iry by nový mechanismus přišel pozdě.

Země mimo eurozónu, jako je Velká Británie a Česká republika, by se podle návrhu na novém záchranném mechanismu podílely "případ od případu".