Výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu schválil úvěr Irsku v sumě 22,5 miliardy eur (566 miliard Kč) jako svůj příspěvek k finanční pomoci zemi ohrožené dluhovou krizí. Řekl to ve čtvrtek náměstek ředitele evropského oddělení MMF Ajay Chopra. Vyjádřil také ochotu vyjednat určité změny v úvěrové dohodě s novou irskou vládou, která podle všeho vzejde z nynější opozice.

Irský parlament ve středu přes odpor opozice schválil přijetí finanční pomoci od Evropské unie a MMF v celkovém objemu 85 miliard eur. Z celkové částky bude Irsko moci 35 miliard eur využít na podporu hroutícího se bankovního systému a zbylých 50 miliard eur země použije na obsluhu dluhu.

Hlavní opoziční strana Fine Gael, která se s největší pravděpodobností po volbách v příštím roce ujme moci, požadovala před hlasováním změny dohodnutých podmínek a zejména chtěla, aby věřitelé irských bank nesli část ztrát. Nelíbí se jí ani úroková sazba 5,8 procenta a prosazovala jiná opatření ke snížení rozpočtového deficitu.

"Samozřejmě, různé vlády mohou mít ve fiskální oblasti poněkud odlišné priority. O tom se musí vést diskuse, a pokud budou tyto priority v souladu s plněním hlavních cílů, je vždy prostor pro jednání," řekl Chopra irské národní rozhlasové a televizní společnosti RTÉ.

Irsko stáhly dolů problémy bank

Chopra obešel otázku, zda by bylo pro mezinárodní věřitele přijatelné, aby svým dílem ke ztrátám bank přispěli i držitelé nadřízených dluhopisů. Podle pozorovatelů to odmítá Evropská centrální banka, která se bojí nepřímých dopadů tohoto kroku na banky v Evropě, které jsou největšími věřiteli irských bank.

Po Řecku je Irsko druhou zemí eurozóny, která podala žádost o zahraniční pomoc. Na přijetí pomoci tlačily přední země EU a Evropská centrální banka, aby zabránily rozšíření dluhové krize i na další země eurozóny.

Irsko se dostalo do potíží kvůli problémům svých bank. Na jejich podporu vynaložilo miliardy eur a kvůli tomu se rozpočtový deficit Irska letos vyšplhá na rekordních 32 procent hrubého domácího produktu. Vláda předložila plán snižování deficitu, který počítá v příštích čtyřech letech s drastickými výdajovými škrty a zvýšenými daněmi.