Řecko zachrání jedině odepsání třetiny veřejného dluhu, tvrdí studie

Řecko by se mohlo dostat z platební neschopnosti, jen pokud odepíše 30 procent svého dluhu. Během následujících 20 let by tak celkový dluh Řecka klesl pod 60 procent hrubého domácího produktu a splnilo by unijní rozpočtová pravidla. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil bruselský nezávislý výzkumný ústav Bruegel.

Takzvaná restrukturalizace dluhu by měla negativní vliv na některé banky v unii, ale podle Bruegelu by všechny z nich nejspíš přežily. Některé z nich by však potřebovaly finanční injekci.

Mise Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu (MMF) se v pátek vyslovila pro uvolnění další části záchranného úvěru pro Řecko v sumě 15 miliard eur (zhruba 364 miliard Kč). Inspektoři však upozornili, že řecký postup ke stanoveným fiskálním a ekonomickým cílům je příliš pomalý, a vyzvali Atény k urychlení reforem. 

Mise v Aténách od konce ledna prověřovala, jak Řecko plní podmínky pomoci jak z hlediska snižování rozpočtového deficitu, tak co se týče strukturálních reforem ekonomiky a sociálních výdajů. Páteční hodnocení je méně příznivé než závěr poslední mise z loňského listopadu, kdy MMF konstatoval, že Řecko vykázalo v nápravě veřejných financí velký pokrok a v podstatě splnilo stanovené cíle.

"Program jde zatím podle plánu, avšak bez podstatného a všeobecného urychlení reforem to nebude nadále možné," sdělil na tiskové konferenci po skončení mise zástupce MMF Poul Thomsen. Podle něj nyní program reforem dospěl ke "kritickému rozcestí". Inspektor Servaas Deroose z Evropské komise prohlásil, že "v nadcházejících týdnech a měsících bude nutný rozhodný průlom".

Celkový řecký dluh dosahuje 325 miliard eur (zhruba 7,8 bilionu korun), z něhož 68 miliard eur drží řecké banky a 52 miliard eur banky v eurozóně. Evropská centrální banka disponuje řeckými dluhopisy v hodnotě 50 miliard eur. "Dopad na veřejné finance ostatních členských států v eurozóně by byl omezený. Přestože lze pochopit obavy z dominového efektu, jsou do značné míry přehnané," uvedl Bruegel.

Restrukturalizace dluhu je přitom stále častěji zvažovaným řešením i mezi evropskými politiky a v současnosti je prakticky jasné, že se jí Řecko nevyhne. Řecko obdrželo od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu pomoc ve výši 110 miliard eur, ale peníze se jim nejspíš nepodaří splatit v termínu, který je v současnosti stanoven na rok 2021. V úvahu tak kromě odepsání části veřejného dluhu připadá i prodloužení splatnosti úvěrů až na 30 let.

Studie Bruegelu nicméně ukazuje, že oficiálně přiznaný bankrot Řecka, který právě restrukturalizace představuje, by měl na ekonomiku a členské státy eurozóny daleko větší dopad než případné bankroty Irska či Portugalska. V jejich případě jsou finanční ústavy ohroženy daleko méně a například v případě Irska banky eurozóny drží dluhopisy za "pouhých" 14 miliard eur.

Systémové riziko pro země platící evropskou jednotnou měnou tak představuje zejména Španělsko. V případě jeho platební neschopnosti by se v ohrožení ocitlo celkem 79 miliard eur, které banky eurozóny drží v jeho dluhopisech.

Míra nezaměstnanosti v Řecku v listopadu činila 13,9 procenta, a dostala se tak na nový rekord.

Přestože má Řecko rekordní nezaměstnanost, která je navíc nad průměrem eurozóny i celé Evropské unie, nejhůře z celé EU na tom zdaleka není. Míra nezaměstnanosti ve Španělsku v listopadu podle Eurostatu činila 20,4 procenta, na Slovensku 14,5 procenta. Průměr za eurozónu činil deset procent a za celou EU 9,6 procenta.

Rozložení dluhu Řecka, Irska, Portugalska a Španělska (v miliardách eur)

Zdroj: Výzkumný ústav Bruegel