Cena zlata láme jeden rekord za druhým. V uplynulém týdnu stanovila nové historické maximum v každém z pěti obchodních dnů, aby se v pondělí odpoledne zastavila až pod hranicí 1518 dolarů za troyskou unci.
Hlavní příčinou prudkého zdražení zlata byl krok ratingové agentury S&P, jejíž analytici zhoršili výhled hodnocení Spojených států ze stabilního na negativní.
Americký dolar v reakci na zprávu prudce oslabil, z čehož zlato tradičně profituje. Obchoduje se totiž v dolarech, a když americká měna padá, investoři mimo USA vydají za koupi stejného množství zlata po přepočtu méně své domácí měny, tudíž je pro ně koupě zlata atraktivnější a poptávka po něm roste, což přirozeně vyústí v jeho zvýšenou dolarovou cenu.
„Největší vliv na rostoucí cenu zlata má momentálně slabý dolar,” potvrzuje Chae Un Soo, obchodník Korea Exchange Bank Futures. „Trh je ale také stále více nervózní kvůli dluhovým problémům eurozóny a rovněž kvůli eskalaci násilí na Blízkém východě,” dodává.
Kromě amerického dolaru a eura padá v poslední době navíc i japonský jen, který doplácí na nedávné zemětřesení a následnou vlnu tsunami.
„Když působí nejdůležitější světové měny takto rozkolísaně, někteří investoři a spekulanti raději vloží své peníze do zlata,“ říká Barry M. Wainstein, jenž řídí oddělení obchodu s měnami a drahými kovy v bance Scotia Capital.
Růst ceny drahého kovu nezastavilo dokonce ani zvýšení úrokových sazeb, k němuž přistoupily počátkem dubna Evropská centrální banka i centrální banka Číny. Takový krok je přitom pro drahý kov zpravidla negativní zprávou, neboť zvyšuje výnosnost depozit, a tak je činí atraktivnější investicí v porovnání se zlatem, které nenese žádný úrok. Jenže investoři tentokrát zvýšení úrokových sazeb v podstatě ignorovali.
/Podrobné odhady dalšího vývoje na zlatě čtěte v úterních Hospodářských novinách./
