Evropská unie se zatím nedokázala shodnout na tom, jak dlouhý by měl být v unii pracovní týden a jaká pravidla by v tomto směru měla v EU existovat. Spor se nevede ani tak kolem stanovení jeho maximální délky na 48 hodin, nýbrž hlavně okolo výjimek umožňujících překročení tohoto limitu. Tato možnost nyní platí v 15 z 27 států bloku včetně Česka, parlament ji ale chce časem zrušit.
"Od počátku jsme poslancům Evropského parlamentu říkali, že pokud mají představu, že výsledkem tohoto jednání může být nějaké ustanovení, které by předjímalo zrušení opt-outů (výjimek), že to nikdy Radou EU neprojde a že to je vyloučené," řekl po čtvrtečním jednání český ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Europoslanci a státy EU se na změně současných pravidel nejsou s to dohodnout už dlouho. S návrhy změn Evropská komise přišla už v roce 2004. Parlament a Rada EU sdružující země bloku si ale odhlasovaly různou podobu reformy, takže nyní probíhá smírčí řízení. Ve čtvrtek už vyjednávání skončila, budou však pokračovat v příštích dnech. Pokud by se nepodařilo dosáhnout kompromisu do 28. dubna, vše zřejmě spadne pod stůl.
TABULKA: Jak je kde dlouhý pracovní týden
(článek pokračuje pod tabulkou)
| Přehled zemí a jejich zákonem stanovené délky pracovního týdne (některé země mají stanovenu i maximální délku pracovního týdne, která se nesmí překročit) | ||
| 40 hodin týdně | Méně než 40 hodin týdně | Více než 40 hodin týdně |
| Bulharsko | Francie - 35 hodin | Nizozemsko - 45 hodin |
| ČR | Dánsko - 37 hodin | Řecko - 48 hodin |
| Estonsko | Belgie - 38 hodin | Velká Británie - 48 hodin |
| Finsko | Německo - 38,5 hodin | Irsko - 48 hodin |
| Itálie | ||
| Kypr | ||
| Litva | ||
| Lotyšsko | ||
| Lucembursko | ||
| Maďarsko | ||
| Malta | ||
| Polsko | ||
| Portugalsko | ||
| Rakousko | ||
| Rumunsko | ||
| Slovensko | ||
| Slovinsko | ||
| Španělsko | ||
| Švédsko | ||
Výjimky využívá i Česko
V ČR běžný pracovní týden trvá 40 hodin. Češi ale stejně jako řada dalších států využívají výjimek umožňujících tuto délku prodloužit, v ČR je tak možné přidat až 16 hodin.
"Pro celou řadu členských zemí EU je zachování této možnosti velmi zásadním problémem, protože umožňuje řešení fungování některých sektorů, jako je například zdravotnictví nebo doprava, především tam, kde se to týká nejrůznějších pracovních pohotovostí," řekl Nečas.
Český ministr naznačil, že cestou ven ze současné takřka patové situace by mohlo být to, že by se upravila pravidla pro výpočet, jak do pracovní doby započítávat třeba u zdravotníků v nemocnicích to, když lékaři právě nejsou na operačním sále či v ordinaci, nýbrž čekají na pracovišti, kdyby se objevil nějaký pacient či problém.
Jde o to, zda tento čas brát jako normální pracovní dobu či třeba jako odpočinek. Právě o tom se povedou ještě jednání. Pokud by se podařilo najít nějakou kompromisní dohodu, pak by některé státy nemusely využívat dosavadní výjimky. Ty by pak byly označeny za něco zcela výjimečného, což by mohlo dostačovat europoslancům a být přijatelné i pro členské státy.
V Česku se 40hodinový limit měnit nebude
Nečas také připomněl, že pokud by se nakonec znesvářené strany nedohodly, zůstala by v platnosti dosavadní pravidla. Ta jsou podle něj zaměstnancům zajišťují mnohem menší ochranu než navrhovaná sporná norma. Počítají podle něj třeba s limitem pro pracovní dobu až ve výši 78 hodin. Podle navrhované normy by to bylo nejvýše 65 hodin.
Nečas rovněž poznamenal, že ČR neuvažuje o tom, že by současný běžný 40hodinový pracovní týden měnila. V Česku se nyní jen jedná o možnosti, že by se na dvojnásobek ze současných 150 navýšilo množství hodin, které může člověk po dohodě se zaměstnavatelem nad rámec normální pracovní doby za rok odpracovat.
