Ministři financí Evropské unie se v úterý v Bruselu vyslovili pro větší dohled nad takzvanými hedgeovými fondy, které sice slibují vyšší výnosy, ale zároveň větší rizika. Možnou regulaci celého odvětví, v němž se "točí" zhruba 1,6 bilionu dolarů, ale odmítli a vyslovili se spíše pro vytvoření dobrovolných a nezávazných pravidel. Stejný názor má i zástupce České republiky, jednoznačná shoda na jednání ale nepanovala.

Zajišťovací (hedgeové) fondy jsou přínosem i rizikem

Vliv hedgeových fondů na finanční trhy se rychle zvyšuje. Tyto fondy již disponují majetkem v řádu bilionů dolarů. Jde o volně regulované investiční fondy, jejichž služeb využívají hlavně investiční instituce a bohatí jednotlivci. Investují do široké škály investičních nástrojů a mohou se pohybovat i na trzích, kam běžné investiční fondy kvůli regulaci a omezení rizika nemohou vstupovat. Nedávno se o hedgeových fondech hovořilo hlavně v souvislosti se spekulacemi na pokles kurzu japonského jenu.

Tyto fondy se vyznačují agresivní investorskou politikou a spekulacemi na všech možných trzích, přičemž si na své investice často půjčují. V rámci Evropské unie ale nespadají pod působnost žádné směrnice, což u některých členských států vzbuzuje obavy. V poslední době se totiž v některých státech stále více otevírají i drobným klientům (v Česku zatím nikoli), ale odborníci varují, že drobní klienti o nich často nemají dostatečné informace. Uznávají sice, že investice do hedgeových fondů může být velmi výnosná, ale zároveň velmi riziková. V některých státech vzbuzují nejistotu i investice bank, které do tohoto druhu fondů často nasměrovaly obrovské částky.

Zajišťovací investiční fondy představují pro světový měnový systém přínos i rizika, uvedl na zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) guvernér italské centrální banky Mario Draghi.

Údaje, které nasbíraly úřady finančního dozoru, podle Draghiho ukazují, že zajišťovací fondy představují pro klíčové finanční instituce jen omezené riziko. Mnozí ale podle Draghiho nepřiznali všechno a získané údaje mohou rizika podhodnocovat, napsala agentura Reuters.

V Česku jsou hedgeové fondy jen pro profesionály

S přísnější regulací nesouhlasí ani Česko. Ministr financí Miroslav Kalousek novinářům řekl, že ČR prosazuje, aby si případnou regulaci určoval každý stát zvlášť. Češi navíc s hedgeovými fondy nemají příliš zkušeností, mimo jiné i pro to, že jsou v Česku zpřístupněny jen profesionálům. "Evropská komise by nyní měla do podzimu vypracovat jen analýzu celého sektoru," uvedl Kalousek.

Problematiku fondů v Evropské unii v současnosti řeší směrnice UCITS, která má mimo jiné zajistit ochranu investorů. Její působnost se však týká jen zhruba 74 procent fondů, především fondů kolektivního investování, tedy akciových, dluhopisových fondů či fondů fondů. EU rozhodovala, zda směrnici novelizovat a zahrnout do ní například i hedgeové fondy či například realitní fondy, které v působnosti směrnice dosud nejsou.