Právě manažerovi tohoto fondu Milanu Tomáškovi se podařilo Čechům nejlépe zhodnotit peníze. Mezi korunovými fondy jako jediný díky investicím do zlata a dalších drahých kovů vydělal za rok přes deset procent.
Mezi fondy smíšenými - tedy těmi, které nakupují jak akcie, tak dluhopisy a další cenné papíry, a fondy akciovými, zaměřujícími se jenom na akcie, je však raritou.
Nejhorší se ztrátou desítky procent
Výnosy těch ostatních se pohybují v tom lepším případě jen mírně nad nulou, ty horší jsou desítky procent v minusu.
Fond, který investoval převážně do akcií, totiž v současnosti v podstatě vydělávat nemůže. A co manažeři dělají, aby alespoň zmírnili ztráty?
"Těch možností je několik. Nejjednodušší je část akcií prodat, držet hotovost a čekat na vhodný čas k nákupu. Pokud však věříte, že je blízko doba, kdy se trhy otočí, nemůžete dělat nic jiného než čekat a pak prostě levně nakoupit," říká manažer akciového fondu ISČS Sporotrend České spořitelny, který je meziročně 20 procent v minusu, Jiří Lengál.
On sám věří, že ceny akcií již brzy zamíří opět vzhůru. "S touto strategií však nastává problém v době, kdy klienti začnou panikařit a hromadně vybírat investované peníze. Manažer pak musí začít akcie prodávat, aby měl na výplaty," dodává Lengál s tím, že v Česku úprk klientů nijak masivní nebyl.
Ekonomové, analytici ani burzovní obchodníci se však nemohou shodnout, kdy vlastně akciové fondy mohou začít vydělávat. Burzy se totiž zřejmě jen tak nevzpamatují.
Příležitost k nákupu
"Nelze říct jestli jsme už na dně, ale každopádně pro dlouhodobou investici v řádu pěti a více let, je nyní příležitost akcie levně nakoupit. Investoři ale musí počítat s tím, že trhy mohou opětovně poklesnout. Akciové fondy vyžadují aktuálně velkou dávku opatrnosti, protože trh je vysoce rozkolísaný," říká fondový analytik David Urbánek ze společnosti Moneco.
Zatímco akciové fondy jsou v hlubokém minusu, fondy peněžní se díky vyšším úrokovým sazbám drží několik procent nad vodou. Tyto fondy, které smějí investovat jen do krátkodobých, a tedy poměrně bezpečných cenných papírů, však také částečně krize postihla.
"V případě bezpečných peněžních fondů může manažer částečně ovlivňovat výnosnost podle toho, kolik investuje do podnikových dluhopisů, které bývají o něco méně bezpečné, ale zato výnosnější. To se v časech krize samozřejmě projeví, my jsme tak vsadili spíše na konzervativnější strategii," říká Martin Horák z peněžního fondu ČSOB, který mezi českými "peněžáky" vynesl nejvíce - 2,2 procenta meziročně.
Fondy peněžního trhu jsou v současné době rostoucích úrokových sazeb velmi atraktivní co do výše nominálního výnosu, ve srovnání s mírou inflace už je to ale horší. "Velmi dobře teď těmto fondům co do míry zhodnocení konkurují spořící účty bank. U spořících účtů je ale nutné brát v potaz daň z výnosu, která u peněžních fondů odpadá," říká Urbánek. 
