Ratingová agentura Moody's minulý týden zahájila revizi ratingů několika českých bank. Hrozí jim snížení známek finanční síly. Mezi prověřovanými bankami je Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, ale i Česká exportní banka, J&T Banka, splátková Home Credit a makléřská BH Securities. Podle Moody's je důvodem pro prověření ratingů českých bank zpomalující ekonomika a negativní výhled úvěrů českého bankovního systému.
O týden později tatáž agentura prohlásila, že hrozba finanční krize v Česku a kolních zemích pohasla. Podle Dietmara Hornunga z Moody´s jsou Česk, Slovensko a Polsko "kotvy v bouři".
Zdraví evropský bank ověří podzimní akce Evroskpé unie v podobě zátěžových testů. Testy mají ukázat, zda banky mají dostatek finančního kapitálu, aby přestály případné další zpomalení hospodářství. Testovat zdraví budou národní regulátoři, v Česku tedy Česká národní banka. Budou se přitom řídit stejnými pravidly a metodologií, které připraví Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (CEBS).
Rating českých bank je v revizi - čtěte ZDE
Evropa nechá projít své banky testem. V Česku ho udělá ČNB - čtěte ZDE
EU se inspirovala Spojenými státy americkými. Celkem 19 největších bank tam zátěžovými testy prošlo v předchozích měsících. Deset z nich podle výsledků potřebuje 74,6 miliardy dolarů jako dodatečný kapitál k posílení rezerv. "Stresové testy" také ukázaly, že pokud by se recese dále zhoršovala, ztráty 19 testovaných bank a finančních institucí by v letech 2009 a 2010 mohly dosáhnout celkem 600 miliard dolarů.
Na dotazy týkající se ověřování ratingu českých bank a zátěžových testů v evropských bankách odpovídal v pondělním on-line rozhovoru se čtenáři iHNed.cz bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, který v současnosti pracuje pro poradenskou společnost Deloitte.
Online rozhovor
Jak vnímáte nejrůznější zprávy o optimismu na trzích (indexy důvěry letí nahoru), přičemž reálná čísla až tak průkazná nejsou? Dělá to na mě dojem zcela viruálního světa, který bohužel negativně násobí důsledky krize i dopady na obyčejné lidi.
Dobrý den všem čtenářům...
To, na co se ptáte je vskutku klíčová otázka. Obecně platí, že finanční trhy se z recese dostávají rychleji než skutečná ekonomika: Ale v dnešním případě jsou obavy, že jde "jen" o oživení finančních trhů, přiživované politickými proklamacemi, celkem pochopitelné. J8 bych le přece jen o trošku vyšší váhu dával toho, že alespoň některé země se už z poklesu ekonomiky dostávají a přes stabilizaci budou postupně oživovat. Pro tento scénář mluví obrovské fiskální a měnové stimuly. Proti němu mluví riziko, že objem nadpdodukce a nadbytku kapacit před krizí byl vyšší, než jsme mysleli a také, že finanční sektor nebude sto ekonomiku brzy podpořit.
Dobrý den,
jak se stavíte k americkým (respektive evropským - ECB) plánům ohledně regulace finančních institucí ? Domníváte se, že něco takového by bylo potřeba důrazně začít řešit i v ČR ? Co třeba říkáte na (já vím, trochu populistické) téma omezení platů bankéřů, dlouhodobou úspěšností nepodmíněných odměn či zlatých padáků...
Jsem k těmto snahám spíše skeptický. Něco jiného je lepší regulace, o kterou se snaží kontinuálně všichni, a jiná věc je více regulace. Ale záleží vskutku případ od případu, některe jsou škody takovéhoto postupu malé (či dokonce má přínos), ale jinde hrozí, že se omezí klíčová schopnost finančního sektoru, tedy distribuovat peníze do ekonomiky.Co se týká ČR, díky vskutku evropské povaze naší ekonomiky a finančního sektoru zvlášť si nemyslím, že je u nás prostor pro zásadně jiný než "evropský" postup.
Jak jsou na tom české banky? Podle mě je furt lepší mít peníze uožené tady než někde v zahraničí (i když nejrůznější poplatky tu na druhou stranu uložené peníze pěkně podražují)
Zatím si naše banky, z hlediska své stability vedou dobře. A nemyslím si, že pro běžné vkladatele (kteří navíc jsou zajištění zákonným pojištěním vkladů) je třeba hledat místo pro uložení úspor za hranicemi.
Zároveň stabilní neznamenají banky prosté ztrát, takže v tomto svém názoru dokonce předjímám, že některé banky mohou utrpět v krizi zejména na podnikovém úvěrovém portfoliu ztráty.
Proč ministr financí Janota predikuje tak obrovské schodky státního rozpočtu pro příští 3 roky? Co se týče růstu HDP, tak bychom se přeci měli brzo zase dostat z těch záporných čísel. Nebo je tu ještě nějaký jiný závažný faktor?
Souhlasím s vámi, že poté, co se naše ekonomika bude stavět na nohy, mělo by být tempo zlepšování deficitů velmi rychlé.
Obezřetnost na straně ministerstva může vycházet třeba z toho, že není zdaleka jasné jak bude oživení naší ekonomiky probíhat. Nemyslím si, že se brzy podíváme zase do oblasti třeba šestiprocentního růstu, což státní finance ovlivní.
dalším faktorem bude násrůst dluhu. připustíme-li třeba jen 5% schodky v následujících 2 letech a dojde-li díky riziku naší malé země s plovoucím kurzem k určitému růstu úroků na státní obligace, nákaldy na dluhovou skužbu (úroky) se mohou zvýšit proti dnešku velmi podstatně (nejméně o polovinu), což by deficty zatížilo.
Pomalé odbourávání krizových schodků by byla pro ekonomiku špatná zpráva.
Co říkáte na odsun termínu přijetí eura kvůli obřím deficitům rozpočtu? Je to dobře - resp. ono to nejde jinak, ale měla by nová vláda bojovat o nějaké urychlení termínu?
Rok 2013 je stále ještě teroreticky reálnou možností, o které by bylo možno dokonce rozhodnout až v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku, kdy by mělo být jasnější, jak si naše ekonomika stojí.
I přes to, že nyní neobvykle stabilní a poměrně slabý kurz ekonomice pomáhá, nic neměním na svém názoru, že bychom měli euro rychle přijmout.
K otázce fiskální politiky jsem se vyjádřil v minulé odpovědi.
Dobry den,
myslite si, ze je obecne mozne, ze automobilovy prumysl jiz nebude mit v budoucnosti stejny potencial jako mel v posledni 10 letech? Jak na tom vlastne ceska ekonomika je?
I nadále se myslím málo mění na tom, že jsme, hlavně v evropském kontextu poměrně flaxibilní ekonomika, s dobrým poměrem kvality nákladů a kvality (jak u pracovní síly, tak třeba infrastruktury).
Nicméně, jak jsem se zmínil, obávám se, že nebude standé po krizi se brzy vrátit k předchozímu tempu růstu, který byl zjednodušeně řečeno dán tím, že se "vše dařilo".
Důvody pro tuto obavu jsou třeba zmíněný nadbytek kapacit, možný národní protekcionismus ale také i konkurence objektvně levnějších zemí u výroby s vyšším podílem lidské práce.
Dobrý den pane Niedermayere. Co říkáte na vývoj hospodaření státního rozpočtu, resp. veřejných rozpočtů jako takových? Připadá mi, že se teď a v "plné parádě" ukázalo, že pokud chceme mít dlouhodobě rozpočty v nějaké rovnováze, tak budou muset být provedeny skutečné reformy, ne jen taková hra na reformy.... Přeji hezký den i hodně zdaru.
Naprostou souhlasím, dokonce vliv mimořádně dobrého vývoje ekonomiky v minulých letech byl možná ještě vyšší, než si myslela většina ekonomů. Skutečné reformy zejména ve výdajové oblasti prakticky neproběhly, což byla fatální chyba.
Zároveň se zatím nezdá, že "krize" v naší zemi dosáhne takového stupně, aby k skutečným reformám došlo. Bude tedy zřejmě i nadále platit jen první část známého rčení "dpbré časy přinášejí špatné politiky, špatné časy politiky dobré".
Dobrý den, setkal jsem se s názorem že ČR se z recese dostane později než státy západní Evropy. Nicméně vývoj HDP v ČR je vždy o několik procentních bodů lepší něž vývoj v Německu (jak např. potvrzuje první čtvrtletí) a tudíž když se propad německého HDP sníží z -6% na -2%, měla by se česká ekonomika již dostat do růstu, co si o tom myslíte?
Toto je opět jedna z klíčových otázek. Argument o tom, že naše země bude krizí zasažena "méně" má menší oporu, než se zdá. naše oživení bude vskutku odkázáno na dva klíčové faktory - oživení spotřeba v západní evropě a oživení, hlavně něměckých exportů".snad druhý z těchto faktorů by mohl pomoci, pokud třeba asijské ekonomiky udrží své tempo růstu...
Jinak není od věci si uvědomit, že srovnání s Německem je poměrně měkkým benchmarkem, neboť vyhlídky německé ekonomiky patří k nejhorším v západní evropě... Nicméně, pokud by došlo k propadu v Německu řekněme o 6% letos, nemyslím, že se nám podaří udržet náš pokles řekněme na 2%.
Dobrý den,
zajímalo by mě, zda osobně také investujete nebo krátkodoběji spekulujete na burze? Pokud ano, s čím? :-)
Proč myslíte, že v českém investorském prostředí je takové malé povědomí o nástrojích jakou jsou např. opce?
Děkuji za odpovědi, Jan S.
Již od časů působení v ČNB nespekuluji ani krátkodobě neinvestuji. Jsem případ profesionála, který se o své peníze stará velmi pasivně (ono jich taky opravdu moc není).
Jinak platí, že naše rehy jsou poměrně málo lïkvidní, což zdražuje obchodování a podvazuje právě rozvoj takovýchto instrumentů, o kterých píšete.
Jistě, existuje možnost "jít na zahraniční trhyů, ale v tom případě přibývá kurzové riziko, a to v minulosti výnosy snižovalo (nad rámec vysoké volatility takovýchto výnosů).
Dobrý den,
co říkáte na antikrizová opatření, která díky Fischerově vládě budou nakonec z obou táborů (ODS i ČSSD). Mají šanci pomoci české ekonomice? A co byste doporučoval vy, aby vláda na podporu ekonomiky udělala.
Díky a hezký den
Především se ukazuje, že na podporu ekonomiky si díky situaci rozpočtu (a finančních trhů) může dát méně, než se před pár měsíci zdálo. Udržení co nejnižšího deficitu (v kontextu nutné podpory ekonomiky) je vskutku prioritou.
Klíčová opatření jsou ta, která mohou působit velmi rychle, co nejméně poškozují trh mají co nejvašší multiplikační efekt (pomohou ekonomice co nejvíc v porovnání s jejich nákladem).
Z dnešního pohledu považuji za nejzajímavější například programy ČMZRB (garance), opatření v oblasti ekologie a technické zeměny v oblasti výběru daní, které posilují cash flow podniků.
U prvních dvou oblastí je však klíčové je urychleně "rozchodit".
1/ Proč Čína a Rusko nemají problémy investovat (důvod)?
2/ Můžou tyto dvě mocnosti ovládnou klíčové firmy Západní Evropy, USA a Kanady?
3/ Je tím ohrožena Euroatlantická civilizace?
Rusko je postiženo ekonomickou krizí velmi výrazně a nemyslím, že jeho prioritou je investovat do zahraničí. myslím, že velmi nákladné bude podpořit domácí ekonomiku.
Lepší situace je v Číně, která ve snaze zabránit posílení své domácí měny nakoupila obrovské množství devizových rezerv, z nichž stovky miliard je možné použít na investice, které asi máte na mysli. Jsem ale trochu skeptický, že z toho vznikne "snaha o ovládnutí světa", a myslím, že drtivá většina těchto prostředků budou nadále investovány do dluhopisů a obdobných nástrojů.
Myslím, že razantní snaha zemí jako je Čína (ale hlavně země se silnou produkcí ropy, které již delší dobu vytvářejí velké "státní fondy") investicí do "západních" firem získat vliv a zasahovat do jejich fungování by vyvolaly protekcionistické snahy vlád "postižených" zemí.
Stále považujete hrozbu inflace v době po krizi za největší nebezpečí? Centrální banky už nemají moc manévrovacího prostoru pro snižování sazeb... Navíc mám pocit, že i přes kroky cetrálních bank trh funguje na zákaldě toho "jak se investoři vyspí". Jak může regulátor trhu proti tomu bojovat?
Inlface je jednou z podstaných hrozeb PO KRIZOVÉHO vývoje. Ekonomiky totiž dostávají vskutku bezprecedentní objem stimulů od veřejného sektoru (a navíc již samotný pokles cen surovin, které při oživení asi budou korigovat, inflaci zvýší). je na centrálních bankách, aby na toto riziko nereagovaly příliš brzy, ale take ne pozdě. Čím více fiskálních stimulů bude dočasné povahy a čím rychleji také zareagují vlády tím, že budou výdaje z krizové extrémní urovně snižovat, tím to bude pro centrální banky snazší.
Dobrý den, setkal jsem se s názorem, že ČR se z recese dostane později než západní Evropa. Nicméně vývoj HDP v ČR je vždy o několik procentních bodů lepší než vývoj v Německu (např.první čtvrtletí) a tudíž kdyžse pokles německého HDP se sníží z -6% na -2%,měla by se česká ekonomika již dostat do růstu, co myslíte?
již bylo odpovězeno výše
Dobrý den,
Myslíte si, že pád GM pomůže k většímu exportu aut značky ŠKODA?
Děkuji
Petr H.
Nemyslím, že to bude pro škodu klíčový faktor, i když oslavení jednoho účastníka trhu je pro ostatní jistě výhoda. Záležet bude hlavně na tom, jak bude řešena situace OPELu, kde je vidět že německá vláda udělá hodně proto, aby firma byla poznamenána co nejméně. nevím také, jak bude řešen situace asijských produkčních kapacit, které jak tuším na náš trh také dodávají.
Dobrý den, prosím můžete mi odpovědět na otazku jestli náhodou ekonomická krize není zbytečně uměle vyvolána a bankovními subjekty zneužívána né jenemo bynkovními subjekty.Já když to tak sleduji, tak je v oběhu nedostatek finančních prostředků mezi firmami a přesto práce je dostatek. Děkuji
Jistě že finanční sektor se na krizi podepsal, a jeho chování i dnes může průběh krize nemile poznamenat, ale na "konspiraci" bych to neviděl. Máte pravdu, že v některých oblastech ekonomiky je skutečně práce dostatek (zboží denní potřeby, retail a pod.), ale jinde je situace dramatická. Vysoká averze bank k riziku nepomáhá, některý proaktivní přístup k dlužníkovi a snaha ho v krizi "podržet" je nejen společnesky výhodný, ale může být levnější i pro financující banku.
Dobrý den. Proč politici nezruší centrální banky a nezavedou státovky ? Množství peněz v ekonomice by se dalo měnit daleko pružněji a navíc by si už nikdy nemuseli půjčovat peníze od bankéřů za úrok a mnohli by tedy současnou krizi vyřešit investicemi do čehokoliv (potřebné peníze by prostě emitovali).
Toto je, histroicky, celkem spolehlivá cesta k vysoké inflaci, a tak, jak opět z historie spolehlivě víme, ekonomice nepomáhá. Takže tudy dle mého názoru cesta nevede. Třeba i proto, že horizont uvažování politiků je mnohem kratší než u ekonomů a jejich váha při rozhodování přikládaná krátkodobé prosperitě (a vyhraným volbám) je značná (a pro delší vývoj velmi nebezpečná). Jistě, že v ideálním světě by toto riziko bylo poměrně malé, ale snad mi věříte, že od toho jsme hodně daleko...
Co říkátě na zátežové testy FEDu ? Je důvěryhodné, když de facto FED kontroluje své vlastníky (FED založily soukromé banky) ?
Otázka vlastnictví CB je většinou historickým "reliktem" (třeba u nás ji přímo nikdo nevlastní, je to instituce ůze zákona"), a nemyslím, že ovlivňuje jednání FEDu...
Jinak zátěžové testy považuji za užitečné, dávají lepší ilustraci o tom, jak by instituce reagovaly na předem definovaný vývoj (na rozdíl od poněkud méně intuitivních a statisticky silně podmíněných ukazatelů typu VAR). rizikem ale je, že veřejnost a investoři jejich výsledky "nadhodnotí". testy totiž říkají jen málo o tom, co banky skutečně potká. ekonomika se může značně lišit od scénáře testu, a bilance každé banky reaguje na stejný šok jinak...
Dobry den,
jaky je Vas nazor na prudke posileni akciovych trhu v posledni dobe? Nechytaji se makleri podobne jako tonouci stebla v podobe nekolka ojedinelych zlepseni ukazatelu, kdyz vetsina jich zustava stale spatna? Prijde mi, ze u predpovedi blizkeho konce krize je stale spis prani otcem myslenky...
Na podobný dotaz jsem odpovídal na začátku. Obé je možné, já tak trochu doufám, že se situace pomalu, alespoň někde, zlepšuje a tak oživení trhů není zcela "mimo". ale je pravděpodobné, že řada segmentů nebo i místních trhů mohla neoprávněněn přestřelit.
Dobrý den.
Některé země vyvíjejí snahu zvolit jinou rezervní měnu, než americký dolar.
1) Která měna podle Vás aspiruje stát se po dolaru druhou nebo dokonce místo dolaru rezervní měnou?
2) Kdo rozhoduje o vydání (natištění) více peněz a kterých měn se to v současnosti týká?
3) V souvislosti s tištěním amerických dolarů jaký odhadujete, že bude mít toto tištění vliv na kurz amerického dolaru vůči EURu případně koruně (zkuste odhadnout kurz v nějakém horizontu)?
Přeji hezký den a děkuji.
myslím, že na silné pozici dolaru a sílícímu vlivu eura se krátkodobě změní málo. investoři preferují rozvinuté, velké a likvidní trhy, a ty se netvoří "přes noc".
jak jsem zmínil výše, v drtivé většině zemí rozhoduje o "tištění" tedy emisi peněz nezávislá centrální banky a obvykle to tak činí nepřímo s cílem dosáhnout natrhu cílenou úroveň úroků (jen nyní některé banky nad tento rámec tak zvaně "kvantitativněů zvolňují měnovou politiku).
zatím si netroufám říci, zda se USA z krize dostane v silně oslabené kondici a dolar čeká pád. nelze podcenit poměrně velkou flexibilitu americké ekonomiky a nepochybnou kvalitu řady amerických firem... ale jak jsem psal, to, aby nedošlo k velké inflaci (a tím znehodnocení měny), musí fiskální politika reagovat rychle na ústup krize. uvidíme, zda si povede lépe americká či třeba evropská administrativa...
Pěkný den. Prosím o Váš dlouhodobý názor na kurs USD a EUR. Jedná se mi konkrétně o to jakým způsobem řeší USA a státy EU financování součastné krize. Mám pocit, že USA spíše „půjčují s předpokladem návratnosti peněz“, kdežto státy EU spíše „ dávají bez šance na návratnost“. Myslím, že je veřejným tajemstvím, že USA hodně sypou do akciového trhu, kde je šance na návratnost. Státy EU spíše mají programy na podporu jednotlivých firem – napřímo. Co se týče tištění peněz, myslí, že si obě strany nemají co vyčítat. Děkuji za odpověď.
Toto je velmi důležitá otázka zralá na dlouhou diskusi. V některých oblastech máte určitě pravdu, a amerika začala jednat dříve, flexibilněji a možná i účinněji, ale myslím, že během času se rozdíly snížily a tak si netroufám dávat silné soudy.
z hlediska postupu recese určitě bude USA první, kdo by se měl vrátit k růstu ekonomiky. EU bude až následovat.
klíáčové bude, co se stane poté, ve smyslu jak jsem již výše odpovídal.... podstatné také je, zda USA budou schopny změnit svou příliš vysokou tendenci ke spotřebě a nízké tvorbě úspor. bez toho bude jejich ekonomika de facto čekat na další krizi.
Podniky snižují zadluženost, naopak domácnosti jej zvyšují.Nárůst osobních bankrotů se zvyšuje.Zisk bank klesl o 6,6% v prvním čtvrtletí.Projevuje se snížený zájem o hypotéky jak ze strany občanů,tak ze strany bank,přitom je úroková centrální sazba nejníže.Lze očekávat,že tyto dvě věci budou mít větší negativní dopad na bankovní sektor?
Banky jistě zvýšily obezřetnost ve všech segmentech půjček, ale půjčky lidem jsou stále tou více bezpečnou variantou. I tak, určitě klesá i poptávka po hypotékách, protože mnoha lidem se komplikuje příjmová situace.
Obecně, pokles nových obchodů a růst rizik z obchodů provedených (a z toho pynoucí ztráty) se na zisku bank a tím i jejich kapitálové síle podepíše.
Dobrý den,
jav vidite kurz EUR/CZK v nejbližších týdnech nebo 3 kvartalu???Děkuji. Michal
Opravu, jak vždy, nic nevidím. I přes to, že v posledních týdnech se kurz velmi stabilní, má velká obava je volatilita kurzu. díky tomu si dovedu představit jak rizika toho, že měna příliš oslabí, tak i nemenší rizika spojená s tím, že třeba příliš pozitivní vnímání ekonomiky investory pohne kurzem na silnější úroveň. Ani jedno z toho by ekonomice nepomohlo...
