Proč všichni podnikají ze zahraničí? A co na to státní rozpočet?

Globalizace na světových obchodních trzích a podpora vnitřního trhu v rámci Evropské unie stále postupuje a ovlivňuje naše každodenní rozhodování. Informace se šíří rychlostí blesku a ten, kdo zaspí vývoj, zůstává pozadu. Dříve nepříliš známe pojmy jako například outsorcing či offshoring jsou dávno běžnou součástí procesů úspěšných firem. Od zjištění a poznání nových variant podnikání k jejich samotné realizaci či implementaci dnes již není vůbec daleko. V některých případech funguje dokonce heslo "dnes zjistím, od zítra používám". V souvislosti s tím se pozastavme nad skutečností, že stále větší počet českých podnikatelů využívá ke svému podnikání zahraniční společnosti či jejich struktury. Tyto slouží buď k podpoře podnikání stávající české společnosti nebo dokonce české společnosti plně nahrazují. A když se podíváme na podnikatelské prostředí v tuzemsku v kontrastu s výhodami, které nabízí zahraniční společnosti, musíme si přiznat následující pravdu - není se čemu divit!


Pokud uvažujeme českého podnikatele jako racionálně se chovající subjekt, který má dostatečné informace k efektivnímu rozhodování, je nasnadě, že si bude vybírat pro své podnikání takové možnosti, které budou maximalizovat jeho podnikatelský užitek. Informace se na nás valí na každém kroku a z nich vyplývají dvě důležité věci - solidní rozvoj privátního sektoru a blížící se katastrofa v sektoru veřejném.
Doposud jsme v ČR byli svědky konání levicově orientovaných vlád, které se snaží zachránit potápějící se loď sociálně redistribučního systému tím, že prostřednictvím danění a další zátěže uvalované na privátní sektor získávají prostředky k ucpávání děr ve státním rozpočtu. Nedbají přitom dostatečně na jeden podstatný fakt. Stále se zvyšující rozsah informačních a finančních povinností, které jsou uvaleny na ekonomické subjekty, musí nutně vést ke zvýšené motivaci firem optimalizovat své podnikání ze zahraničí. Obrovské administrativní povinnosti firem, velká daňová zátěž a samotná nepřehlednost zákonů jsou dostatečným příkladem přetrvávajících problémů českého podnikatelského prostředí. Jako třešničku na nedobrém dortu pro úspěšné podnikatele uveďme například neustálé snahy o zavedení tzv. "milionářské daně". O zmíněných tématech se již napsalo mnoho článků, proto se přidržme samotného vlivu těchto faktorů na firmy a podnikatele. Jen pro úplnost dodejme, že české politické pravici zatím nezbývá nic jiného než nad nastíněnou situací bezmocně lomit rukama, neboť nemá dostatečný prostor na prosazení potřebných reforem. A co tedy z nastíněných problému plyne pro podnikání?


Představme si, že jsme úspěšný český podnikatel, který je dokonale informován o podnikatelském prostředí nejen v ČR, ale i ve všech ostatních státech světa. Víme, že dnes je bez problémů možné prostřednictvím specializované firmy založit zahraniční společnost, přes kterou budeme podnikat. Na webech tuzemských i celosvětových společností (www.akont.cz , http://www.ocra.com atd.) najdeme všechny podstatné informace, které potřebujeme k podnikání ze zahraničí. Zároveň mnoho vytěžíme z toho, že se specializované firmy předhánějí v servisních službách, které zjednoduší celý proces založení zahraniční společnosti a následného průběhu podnikání. V extrému lze dokonce najít i americké weby (http://www.corporate.com/should-i-incorporate.htm ), kde lze založit např. americkou zahraniční společnost, vhodnou k mezinárodnímu daňovému plánování, vyplněním online formuláře. Jazykové bariéry a problémy plynoucí z neznalosti prostředí odpadnou, pokud věnujeme dost času vyhledání nejlepší servisní a poradenské společnosti na trhu. Takový kvalitní partner se postará o drtivou většinu administrace společnosti a my se tak můžeme v klidu soustředit na samotné podnikání.

Kromě toho, že provoz společnosti je tedy zcela bezproblémový, lze však najít i další podstatné motivy, které vybízejí k podnikají ze zahraničí:


1) Daňová optimalizace
Prostřednictvím založení společností ve vhodně volených státech světa se dá dosáhnout velmi podstatného snížení daňové povinnosti. V mnoha variantách je zaplacená daň dokonce nulová. Moderní mezinárodní daňové plánování využívá nejen společnosti založené ve známých daňových rájích ale těží i z výhod, které nabízí vyspělé západní státy. Pokud se podíváme například na webovou stránku časopisu Offshore Investment (www.offshoreinvestment.com ) zjistíme např. že je každoročně zakládáno asi 60.000 nových společností na Britských Panenských Ostrovech a velmi zajímavé daňové výhody nabízejí státy jako je Nizozemí, Dánsko, Belgie, USA a další. Mezinárodní daňové plánování je při dodržení zákonných mantinelů naprosto legální a velmi zajímavou oblastí daňového práva. Celý obor se v posledním desetiletí těší obrovské dynamice růstu. Možností mezinárodní daňové optimalizace využívají ve větší či menší míře všechny nadnárodní korporace.


2) Prestiž zahraniční firmy
Nalijme si čistého vína! Působí na Vás při obchodním jednání partner, který reprezentuje britskou, americkou, belgickou či jednoduše západní společnost jako někdo "lepší" ? Pokud zní Vaše odpověď "ANO", pak vězte, že nejste sami. Image a prestiž západní firmy je nepopiratelná. Zejména v oblasti moderních služeb stejně pochází většina know-how ze západu a každý potenciální spotřebitel se cítí mnohem lépe, pokud se o něj stará západní firma. Motivace českých podnikatelů založit zahraniční společnost je v tomto případě pochopitelná. Obzláště když taková společnost splní všechny další daňové a právní výhody.


3) Právní ochrana majetku
Český podnikatel se často dostává do situací, kdy je jeho majetek ohrožen. Existuje celá řada rizik, které mohou způsobit nezaviněnou ztrátu poctivě vydělaného majetku a v českém prostředí je jejich počet někdy až alarmující. Zmiňme například riziko zastoupení, riziko okradení společníkem a riziko z jiných obchodních vztahů, riziko z právního znění smluv, z nepřiměřených pokut a pokut od antimonopolního úřadu, riziko notářských omylů a další. Nelze podceňovat ani cílené útoky podvodníků na Váš majetek v podobě pokusů o umělé konkurzy a využívání nedokonalosti legislativy. Nikoliv posledním z výčtu rizik jsou pak např. obyčejná občanská rizika jako je riziko zavedení majetkových daní (tzv. milionářské daně) v České republice, rizika dědických sporů a rozvodových vyrovnání.
Znalost potenciálních rizik však otevírá možnosti účinné prevenci a obraně. V první řadě je nutné chránit své soukromí a citlivé údaje. V ČR je podnikatel povinnen plnit obrovské informační povinnosti a odhalovat mnoho detailů o svém majetku. Již to lze považovat za velmi nebezpečnou skutečnost! S využitím zahraničních společností a struktur společností lze však zařídit, aby všechny citlivé údaje zůstaly neveřejné. Jedním z pravidel moderní ochrany majetku je, aby 100% informace o majetku měl pouze podnikatel samotný. To vše je řešitelné vhodně nastavenou holdingovou strukturou, ve kterých právě ochrana majetku hraje v posledních letech stále významnější roli.


4) Holdingové výhody
Magické slůvko holding v sobě skrývá všechny zmíněné a mnohé další výhody dohromady. Představuje strukturu společností, která je poskládána tak, aby efektivně splňovala všechny podnikatelské potřeby. V původní terminologii slovo holdingová společnost znamenalo řídící finanční společnost, která zastřešuje podnikání všech ostatních dceřiných společností. Dnes již výraz "holding" v podstatě splynul se slůvkem "koncern" a je chápán jako uskupení společností, které využívají významného synergického efektu. Je to tedy pružný a funkční celek společností. Holding může představovat desítky společností ale např. také pouze 4 společnosti založené tak, aby splňovaly podmínky daňové optimalizace a ochrany majetku. Že to není nijak nákladná záležitost potvrzují i ceníky zprostředkovatelských společností, po jejichž shlédnutí zjistíme, že za provoz jedné zahraniční společnosti zaplatíme řádově v jednotkách tisíc EUR ročně. Z toho je patrné, proč podnikání ze zahraničí mohou výhodně realizovat i středně velké firmy a podnikatelé.


5) Dlouhodobá funkčnost
Právní a podnikatelské prostředí vyspělých západních zemí i daňových rájů je velice kvalitní a je ztělesněním stability. U vyspělých zemí je to dané vývojem a zkušeností v podmínkách tržní ekonomiky a u daňových rájů zase vysokým stupněm regulace jejich podnikatelského prostředí. Pro českého podnikatele z toho plyne, že založená struktura zahraničních společností bude s vysokou pravděpodobností fungovat ještě mnoho let a její využitelnost se nebude nijak zásadně měnit. Pochopitelně je nutné vybrat kvalitního partnera (zprostředkovatelskou společnost), který Vám nic nezatají, postará se o pečlivý servis společnosti, dobře se orientuje na pohyblivé půdě daňové legislativy a ochotně Vám poradí ve Vašem individuálním případě.
Další zárukou dlouhodobé funkčnosti naznačených služeb je zkušenost, kterou jsme načerpali za posledních asi 10 let, a sice, že daňová harmonizace v celosvětovém měřítku je v podstatě nemožná záležitost. Dosáhnout konsensu jen v rámci EU obnáší jednání dlouhá spousty let a výsledek je velice mlhavý. A i kdyby se nakrásně k nějakému rozhodnutí v rámci EU dospělo, v celosvětovém měřítku se to zdá být zcela nereálné. Daňové ráje jsou až příliš ekonomicky závislé na paušálních poplatcích z offshore společností, že se nedá předpokládat, že by něco měnily na politice svých státních příjmů i v případě nátlaků ze strany OECD. Těchto skutečností jsou si vědomy v podstatě všechny vyspělé státy a samy aktivně nabízejí daňové výhody k přilákání zahraničního kapitálu. Soukromý subjekt si tedy může pohodlně vybrat, odkud bude podnikat nebo optimalizovat, aby to pro něj bylo nejvýhodnější.


Je podnikání ze zahraničí nemorální?
Přes všechna výše uvedená fakta se často setkáme s názorem, že podnikat ze zahraničí a v případě daňové optimalizace tak snižovat daň odvedenou v ČR, je cosi nekalého nebo nemorálního. Tento názor se opírá o skutečnost, že poplatník, který přesune svůj tzv. mobilní základ daně (přímá daň z příjmu, která závisí na daňové rezidenci, tedy sídle) do zahraničí, tím sníží nebo zcela vynuluje daň odvedenou v ČR a zároveň v tuzemsku využívá veřejné statky. Tím je vlastně "černým pasažérem".
Jenže podívejme se na filosoficky nastíněný problém z reálného pohledu. Podnikatelé, kteří přesunují své podnikání do zahraničí, se tak vyhýbají negativním vlivům plynoucích z českého podnikatelského prostředí a zvyšují tak svůj ekonomický prospěch o víc, než o kolik sníží příjem státního rozpočtu. Vlastně tak dosáhnou zvýšení svého bohatství, namísto toho, aby se státní aparát snažil část jejich bohatství neefektivně přerozdělit. A dokud se podmínky v ČR nezlepší, dá se předpokládat, že tak budou činit i nadále. Koneckonců se tak vlastně přidržují základního ekonomického postulátu, který formuloval věhlasný liberál Adam Smith, že každý subjekt pomůže trhu a tím ekonomice nejlépe tak, pokud se bude snažit pomáhat především sám sobě. Své bohatství totiž subjekt stejně nakonec utratí v ČR a pomůže tak tím české ekonomice. V ČR jej navíc postihnou "neviditelné" nepřímé daně, především DPH.


I přes uvedenou obhajobu podnikání ze zahraničí však zůstává pravdou, že český podnikatel zaplatí něco prostředků v zahraničí na provoz zdejší společnosti a odčerpává tak část českého bohatství do zahraničí. Kdyby tuto společnost neplatil, všechny jeho prostředky by zůstaly buď jemu nebo českému státu. V případě zahraniční společnosti putuje část peněz mimo ČR. Nicméně toto chování podnikatele je z ekonomického pohledu naprosto racionální, neboť zvyšuje jeho absolutní ekonomický přínos. A to, že platí za zahraniční společnost na úkor daní v ČR, je a vždy bude pouze problém českého státu. Daňová konkurence ve světě znamená globální boj o daňové rezidenty a přilákání kapitálu a stát by si měl uvědomit, že svou špatnou daňovou politikou okrádá pouze sám sebe. Aby zvýšil svůj daňový výnos, musí také myslet na motivaci podnikatelů přesouvat své daňové základy do zahraničí. Vhodným východiskem z této situace zůstává mnohokrát opakovaná nutnost snížit daně, zatočit s nabujelou byrokracií a reformovat sociální systém. Dobrým řešením se zdá být i zavedení rovné daně.


Ještě zmiňme, že v uvedené sociální "kaši" se nepotácí pouze ČR, ale také většina Evropy. Není tomu dávno, co se v rámci EU "rozčilovalo" Německo, že z jejich země odtékají miliardy kapitálu ve prospěch zahraničních bank, které požadují po vkladateli nižší stupeň informační povinnosti. A tím se dostáváme opět ke snahám EU a OECD o zpřísnění informačních povinností a celkové světové harmonizaci. Jak již však bylo řečeno - jde to opravdu velice pomalu a dosáhnout evropského či celosvětového konsensu v palčivé otázce daňových příjmů je v podstatě nemožné. Proto se dá předpokládat že statistika nově zakládaných společností za učelem offshore podnikání a mezinárodního daňového plánování rapidně poroste i nadále. Každý racionální subjekt se totiž stará především o svůj vyšší ekonomický prospěch a majetkové jistoty. Z mikro-pohledu to podnikatelům přejme a z makro-pohledu doufejme, že se situace v ČR (snad) v budoucnu zlepší.


Autor: Pavel Stehno, externí daňový specialista