Objem obchodů na pražské burze byl i loni poměrně vysoký. Co láká investory do Prahy - jsou to hlavně akcie ČEZ?

ČEZ je největší emisí na pražské burze, její podíl na tržní kapitalizaci burzy nebo objemu burzovních obchodů ale není takový, aby měl výsadní postavení. Investory láká kvalitní a transparentní tvorba cen a kvalitní tituly, přestože je jen omezený výběr.

Které projekty považujete v roce 2007 za nejdůležitější - avizované zahájení burzovních obchodů s elektrickou energií?

To je skutečně nejdůležitější projekt nejméně pro prvních devět měsíců letošního roku. Nová komoditní burza má být dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha. Druhým důležitým úkolem bude příprava na aplikaci směrnice EU o investičních službách (MIFID).

Někteří analytici tvrdí, že obchody na burze sníží cenu elektřiny a negativně tak ovlivní kurz akcií ČEZ.

Nechci předjímat, jak se bude cena elektřiny na burze vyvíjet. Vycházím ale z toho, že trhy s energií v Evropě i v ČR konvergují a budou dál konvergovat. A budou směřovat k nějaké standardní hodnotě. Zda poroste nebo klesne, závisí zejména na ceně ropy. Ta silně konverguje s cenou zemního plynu. Cena energie v západní Evropě se odvíjí od ceny zemního plynu. Pokud tedy bude v době zahájení obchodů s elektřinou ropa relativně levná, ceny klesnou. Domnívám se ale, že při současných cenách této suroviny budou změny minimální. Je to tedy ideální čas pro zahájení burzovních obchodů s elektrickou energií.

S čím by měla tato komoditní burza obchodovat?

Futures můžete vypsat na vše, co umíte vypořádat v okamžiku jejich splatnosti. My se nejprve zaměříme na energie. Co bude dál, není zatím jasné. Vůbec ale neočekávám, že se na komoditní burze budou obchodovat zemědělské produkty. Jejich charakter je výrazně jiný než u finančních produktů.

Hodláte tedy přetáhnout část obchodů některé z komoditních burz, které působí v ČR?

Ne, pokud chceme někomu něco vzít, tak netransparentnímu mimoburzovnímu trhu, který probíhá s elektrickou energií mezi londýnskými brokery.

Jaká rizika se za obchody na komoditní burze skrývají?

Chceme se hlavně vyvarovat nízké likvidity. Naším cílem je tedy vytvořit likvidní trh, na němž proběhne většina obchodů s vybranými komoditami. Výhodou burz finančních instrumentů je, že mohou přilákat finanční instituce. Což platí i o komoditách. Právě MIFID ostatně předjímá, že se budou komoditní a finanční deriváty sbližovat.

Proč nebyl tento projekt realizován dřív?

Důvodem jsou naše kapacity. Když jsme před časem uzavřeli práce na Centrálním depozitáři, snažili jsme se dokončit systém pro obchody s deriváty, protože komoditní trhy jsou v zásadě vždy derivátové. Ten jsme připravili na sklonku léta. Pak jsme v přísném utajení realizovali projekt, zaměřený na komoditní deriváty.

Nejde přitom pouze o technický projekt. Je to i právní oříšek, protože zákon o komoditních burzách je velmi archaická norma.

Na burze loni proběhly dvě primární emise akcií společností ECM a Pegas Nonwovens, což je nesporně úspěch. Zájem o nově zavedené obchody s deriváty a investičními certifikáty je naopak poměrně nízký. Proč se nechytly?

Nemyslím si, že se nechytly. Objem těchto transakcí pomalu roste. Jednou z příčin je fakt, že se do obchodů s těmito instrumenty zatím nezapojili všichni ti, kdo aktivně obchodují s akciemi.

Certifikáty navíc tvoří procenta a nikoliv desítky procent obchodů na vyspělých burzách, i když jejich objem rychle roste. Myslím, že v Praze letos stoupne o stovky procent. U futures (derivátové obchody na index - pozn. red.) jsem byl možná příliš optimistický, sami členové mě v optimismu trochu krotili. Začátky obdobných obchodů v Maďarsku a Polsku byly stejné vlažné, teprve za dva či tři roky dosáhly rozumné úrovně.

Existuje něco, s čím jste byl loni v případě burzy nespokojen?

Především s jednáními o vzniku Centrálního depozitáře, která jsou díky sporům s Ministerstvem financí prakticky na stejném bodě jako před 18 měsíci.

Co to pro investory znamená?

Komplikace. Některé cenné papíry, například nové emise, jsou registrovány standardním evropským způsobem. Jsou tedy v nějakém depozitáři a na souhrnných, tzv. nominee účtech. Ostatní vede Středisko cenných papírů (SCP), což je nestandardní systém evidence, založený kvůli kuponové privatizaci na jiné logice a technických předpokladech. My chceme tento systém standardizovat.

Jak velká je šance, že se s Ministerstvem financí shodnete?

Po personální obměně ministra financí, jeho náměstka a ředitele odboru se zdá, že má nový náměstek chuť tento složitý úkol vyřešit, pokud nedojde kvůli změně vlády k novým personálním změnám. To samozřejmě nijak neovlivníme.

Centrální depozitář má zjednodušit vypořádání a zlevnit obchody s cennými papíry. Je to reálné i v době, kdy platí nový zákon, který usnadnil stažení řady titulů z trhu kvůli vytěsnění malých akcionářů hlavním (squeeze out) a snížil tak příjmy chystaného depozitáře?

Obchody na pražské burze jsou nejlevnější ve střední Evropě. Jejich vypořádání je sice nejdražší, ale díky nízkým poplatkům za obchodování jsme stále nejlevnější. Naším cílem bylo, aby nebyl Centrální depozitář dražší než stávající Středisko cenných papírů. Squeeze out ale všechny překvapil. Včetně státní správy. Středisko a potažmo Centrální depozitář přišly po vyřazení řady titulů z trhu asi o sto milionů korun, což je čtvrtina tržeb. Náš původní plán dostat vypořádání obchodů s cennými papíry alespoň na středoevropskou úroveň tak má vážnou trhlinu.

Snažili jsme se maximálně zlevnit služby pro aktivní investory a nové emitenty. Squeeze outy tomu zabránily. Nechceme totiž vytvořit depozitář za každou cenu. Naším cílem je standardizace a zlevnění. " Poté, co začala platit nová legislativa a bylo zřejmé, že se příjmy SCP, respektive plánovaného Centrálního depozitáře sníží, nežádali jsme při jednání se státem navíc žádné peníze. Chtěli jsme ale, aby stát po určitou dobu platil depozitáři za stejný či větší objem služeb tolik, kolik za ně nyní platí Středisku cenných papírů. Vždyť máme mít na druhé straně 10-12 let na starosti archiv Střediska. Což je drahé a požaduje ho pouze státní správa. Účastníci trhu archiv k ničemu nepotřebují. Tato poměrně triviální dohoda či nedohoda brzdí 18 měsíců vznik depozitáře.

Uvedl jste, pro koho bude Centrální depozitář levnější. Kdo by měl naopak za jeho služby zaplatit víc?

Hlavně ti, kteří využívají tuto databázi k nesmyslným otázkám, jako například exekutoři. Pro občany, kteří mají ve Středisku cenných papírů několik akcií z kuponové privatizace a jichž je většina, chceme poplatky za služby zachovat. Často jde totiž o akcie firem, které nemohou kvůli konkurzu či likvidaci prodat nebo darovat.

Burzovní index PX loni vzrostl asi o osm procent. Kolik by mohl podle vás činit v roce 2007?

To nechci ze zásady komentovat. Pokud ale v letech 2004-2005 tento indikátor dvakrát po sobě vzrostl o 40-50 %, je to výjimka. Každé vedení burzy touží, aby burza rostla deset let po sobě o 10-15 % ročně bez velkých výkyvů nahoru a dolů.

Loni proběhly na pražské burze dvě primární emise akcií firem ECM a Pegas Nonwovens. Kolik by jich mohlo být letos a jakých odvětví či oborů by se mohly týkat?

Vzhledem k momentálnímu zájmů emitentů o primární emise nesdílím optimismus některých členů burzy, kteří se na večírku k oslavě emise akcií ECM sázeli, že jich bude víc než deset. Pokud jich proběhne pět, budu velmi šťasten. Trh stále ještě prolamuje psychologické bariéry, kdy vlastníci firem zjišťují, že je dobré akcie na burzu uvést.

Nechci hodnotit primární emise akcií (IPO) z hlediska oborů s výjimkou poněkud specifického sektoru nemovitostí. Jen tam je 3-5 kandidátů. Nevím ale, jak rychlý proces IPO umožní jejich účetnictví a v jakém stavu rozvoje tyto firmy jsou. Tento obor je perspektivní hlavně v ČR, kde je trh nemovitostí zřejmě více rozvinut než v jiných zemích střední Evropy.

Fúze Newyorské burzy s Euronextem znovu otevřela otázku slučování akciových trhů. Několikrát jste uvedl, že to u pražské burzy zatím nemá smysl. Proč?

Zatím mi nikdo nepředložil ekonomický model, který by potvrdil, že to smysl má.

Je tedy pražská burza schopna sama přežít?

Pokud přežila rok 2000 a 2001, kdy dosahovaly obchody na burze desetiny nynějšího stavu, nejsou pro ni roky 2006 a 2007 problémem. Naopak. V době, kdy generuje velký zisk, roste zájem o nepřátelské převzetí. Doufám, že její akcionáři chápou, že jim může burza dál vydělávat, budou se chtít podílet na fungování kvalitního kapitálového trhu a akcie neprodají. Burza žádné know-how ani kapitál od nějakého velkého bratra nepotřebuje. Nikomu z akcionářů ale do hlavy nevidím.

Jak se díváte na spekulace, že může pražskou burzu převzít tu Deutsche Börse, jindy skandinávská OMX nebo Vídeňská burza?

Nevím, zda tu poněkud nesměšujeme jablka s hruškami. Mezinárodní expanzí Deutsche Börse, pokud o ní lze hovořit, je míněn prodej úspěšného obchodního systému Xetra domácím i zahraničním burzám. Je velmi robustní, ale i drahý. Pokud budeme někdy chtít měnit obchodní systém, je to určitě jedna z možností, není ale na pořadu dne. Ve Frankfurtu je přes 10 let možné koupit nebo prodat všechny likvidní emise z pražské burzy. Obchody jsou ale velmi nízké. Proč obchodovat s tisíci kusy v Německu, když jich můžete získat v Praze milion?

Také skandinávská OMX v principu organizuje expanzi v severských zemích přes prodej vlastního obchodního systému. Žádnou přidanou hodnotu nevidím ani v případě Budapešťské burzy, kterou koupila Vídeňská burza. Po dvou a půl letech nevytvořily jedinou burzu, mají také stále rozdílné obchodní systémy.

A co případná primární emise akcií pražské burzy?

To je opět otázka pro akcionáře. Objem dvou loňských primárních emisí akcií, který by byl ještě nedávno pokládán za příliš nízký, ale ukázal, že je tu prostor pro ještě menší emise, včetně akcií pražské burzy.

Odhlédnu-li od přání akcionářů, jsou zde ovšem dva problémy. Za prvé by bylo určitě třeba změnit zákon. Navíc si nedovedu představit, jak by vedení burzy vysvětlovalo investorům při představování emise podobný rozpracovaný projekt, jako je Centrální depozitář.

FRANTIŠEK MAŠEK

Petr Koblic (35) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Na českém kapitálovém trhu působí od roku 1993. Postupně pracoval v Živnostenské bance, ve firmě Patria Finance a ve finanční skupině HVB, kde řídil odbor privátního bankovnictví a asset managementu. Od září roku 2004 je generálním ředitelem a předsedou burzovní komory Burzy cenných papírů Praha. Koblic je ženatý, má pětiletého a dvouletého syna. K jeho zálibám patří sport, zejména golf, a dobré pití, především italská vína.
Související