V Česku během minulých dvou let i díky diskusi, kterou vyvolalo ministerstvo financí, banky přestaly účtovat klientům poplatky za zrušení účtu.
Následně však některé z nich reagovaly i na anketu, která byla vyhlášena portálem www.bankovnipoplatky.com, kde nakonec za nejabsurdnější poplatek byl respondenty zvolen poplatek za příchozí platby na účet. Během léta pak tuto položku v sazebníku zrušila Poštovní spořitelna, Raiffeisenbank a eBanka.
Další absurdní poplatky v očích klientů však banky účtují dál. Proto portál bankovnipoplatky.com svou anketu uspořádal i v letošním roce. Přehled patnácti nejkritizovanějších poplatků uvádíme v tabulce. Mezi tři nejčastěji kritizované poplatky se letos dostal poplatek za výběr platební kartou z bankomatu vlastní banky či poplatek za účetní položku.
Banky se však, pod tíhou kritiky, už víc než rok snaží zejména na poli poplatků, aby klientům včas podávaly přesné informace. Vloni došlo k několika zjednodušením a také cenové regulaci jednotlivých položek. Od nového roku svůj sazebník upravila pouze Komerční banka. Ostatní banky sazebníky letos zatím neměnily.
I po loňských "velkých" úpravách lze v sazebnících bank najít položky, které mohou překvapit. Například Poštovní spořitelna účtuje svým klientům poplatek 200 korun za zrušení účtu, rozhodnou-li se banku opustit. "Důvod, proč stále máme poplatek za zrušení účtu, je prostý. S touto službou jsou spojeny náklady. Spořitelna chce vůči svým klientům vystupovat transparentně - platíte jen za ty služby, které skutečně odebíráte. Proto nechceme rozpouštět náklady za zrušení účtu na všechny klienty, jak to dělají ostatní banky. Vycházíme z toho, že účet ruší klient obvykle jen jednou, zatímco naše bankovní služby využívá po celou dobu, co u nás má účet. Zrušení účtu s sebou totiž nese i další náklady, například na změny našich systémů nebo na povinnosti ze zákona - tedy kupříkladu na desetiletou archivaci dokumentů k účtu," říká mluvčí Poštovní spořitelny Martin Orság.
GE Money Bank a Raiffeisenbak, které lákají nové klienty zejména na spotřebitelské úvěry, pak účtují při mimořádném splacení klientovi poměrné nebo celé části dluhu poplatky okolo 5 procent z nesplacené částky, což u částky 50 tisíc dělá 2,5 tisíce.
Vzhledem k tomu, že vlastnit bankovní konto je dnes pro většinu z nás povinností, pokusil se server bankovnipoplatky.com zjistit, kolik měsíčně zaplatí klienti svým bankám. Svůj názor v ní vyjádřilo přes 8400 návštěvníků webu.
Výsledky byly zajímavé. Největší skupina klientů bance na poplatcích dá mezi 101 a 200 korunami - a to více než 29 procent (2468 lidí). Klientů, kteří prý zaplatí více než 301 je 12 procent (1030). Patnáct procent, tedy 1256 respondentů, uvedlo, že za bankovní služby zaplatí měsíčně maximálně 50 korun.
Poplatky, se kterými klienti nepočítají
Patnáct nejčastěji kritizovaných poplatků
