Jedná se o rozsáhlý soubor nových evropských pravidel pro kapitálový trh, který se v tuzemsku promítne do řady právních předpisů a výrazně ovlivní činnost všech účastníků trhu. K lepšímu osvětlení této problematiky a představení změn v českém právním řádu bych rád přispěl prostřednictvím tohoto článku.

CO JE TO MIFID?

Pod "magickou" zkratkou MiFID se skrývá rámcová evropská směrnice o trzích finančních nástrojů (Markets in Financial Instruments Directive), na kterou navazují další dva evropské předpisy - prováděcí směrnice a prováděcí nařízení. Tyto předpisy upravují podmínky pro poskytování investičních služeb a organizování trhů s finančními nástroji v rámci Evropské unie.

CO JE OBSAHEM MIFID?

Rámcová směrnice MiFID ve svém úvodu vymezuje působnost a aktivity, které podléhají jejímu režimu. Dále stanoví výjimky, kterých mohou členské státy využít (např. výjimka pro investiční zprostředkovatele). MiFID nově reguluje i investiční poradenství a obchodování s komoditní deriváty. Následuje pasáž popisující organizační a další předpoklady k činnosti obchodníků s cennými papíry a stanovuje podmínky pro jejich licencování.

Velmi podrobné jsou ustanovení o pravidlech jednání k zákazníkům, mj. stanovují informační povinnosti a podmínky pro využívání vázaných zástupců (tied agents) při poskytování některých investičních služeb.

Zcela nová je úprava vícestranných obchodních systémů (VOS), jako zvláštní formy organizovaného trhu finančních nástrojů.

Poměrně rozsáhlá je i část, která upravuje problematiku regulovaných trhů a podmínky pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na nich. Dále jsou stanovena pravidla pro poskytování investičních služeb přeshraničně a se zřízením pobočky. Nově je upravena možnost pasportování pro regulované trhy.

Závěrečná část MiFID stanovuje požadavky na výkon dozoru, kompetence dozorových orgánů a pravidla pro jejich spolupráci a výměnu informací.

Prováděcí směrnice poté stanovuje detailní pravidla pro outsourcing investičních služeb a pravidla nakládání se zákaznickým majetkem. Dále výslovně stanovuje požadavek na zajištění adekvátní úrovně odbornosti zaměstnanců obchodníků s cennými papíry. Detailní pozornost je věnována úpravě vnitřního kontrolního systému zejm. compliance, vnitřního auditu a risk managementu a dále řízení střetu zájmů. Prováděcí směrnice také podrobně rozvádí proces a podmínky pro klasifikaci zákazníků a informační povinnosti vůči zákazníkům.

Prováděcí nařízení upravuje podrobně náležitosti evidencí, které má vést obchodník s cennými papíry (mj. deník obchodníka). Dále stanovuje pravidla pro hlášení obchodů. V důsledku nárůstu různorodosti tržních platforem prováděcí nařízení detailně specifikuje požadavky na předobchodní a pobchodní transparentnost u jednotlivých typů organizovaných trhů a při systematické internalizaci.

Vzhledem k zahrnutí prakticky všech komoditních derivátů do režimu MiFID uvádí prováděcí nařízení některá podrobnější pravidla pro obchodování s nimi a pro jejich klasifikaci.

KDY BUDE SMĚRNICE MIFID ZAČLENĚNA DO TUZEMSKÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK?

Česká republika stejně jako každý členský stát EU je povinna zavést do svého právního řádu rámcovou směrnici MiFID a prováděcí. Naopak v případě prováděcího nařízení, které je přímo použitelným evropským předpisem, žádná "transpozice" proběhnout nemusí.

Původní lhůta pro transpozici MiFID byla do konce dubna 2006. Na podzim 2005 byla však schválena její novela, které posunula termín transpozice MiFID na konec ledna 2007 s tím, že účinnosti nabude na konci října 2007.

Podle aktuálních informací se jen třem členským státům podařilo dodržet lednový termín (Velká Británie, Litva a Rumunsko). Ostatní státy EU začleňují MiFID do národního právního řádu pouze pomalu.

Evropská komise deklarovala záměr bedlivě monitorovat, jak členské státy dodržují stanovené termíny a důrazně řešit případné prodlevy. Je otázkou, jak konkrétně a s jakou rychlostí bude Evropská komise postupovat, nicméně se dá očekávat, že u prodlev delších než několik měsíců bude iniciovat zahájení procedury infringementu proti příslušným členským státům.

Pro samotné účastníky trhu z členského státu, kde by nebyl dodržen termín účinnosti MiFID (listopad 2007), mohou plynout určitá rizika - zejména pokud nebudou sami jednat plně v souladu s požadavky MiFID a nebudou náležitě organizačně vybaveni.

V České republice je institucí odpovědnou za transpozici MiFID primárně ministerstvo financí. Významná část transpozice se bude odehrávat také v rámci prováděcích vyhlášek, které má v gesci Česká národní banka.

V rámci snahy provést transpozici v omezeném časovém prostoru co nejkvalitněji publikovalo ministerstvo financí na podzim sérii konzultačních dokumentů, které analyzují komplexně problematiku MiFID a prováděcích předpisů a jejich dopady na tuzemské právní předpisy. Na základě získaných podnětů a konzultací s experty byl připraven text transpoziční novely. Její předložení k projednání vládě se předpokládá na přelomu dubna a května. Pokud se v průběhu legislativního procesu neobjeví zásadnější překážky, lze odhadovat vydání a účinnosti transpozičních novel zákonů a vyhlášek nejpozději do začátku listopadu tohoto roku.

JAKÉ ZMĚNY PŘINESE MIFID PRO KAPITÁLOVÝ TRH V TUZEMSKU?

Transpozice MiFID a prováděcích opatření se dotknou výrazně zákonů a vyhlášek upravujících kapitálový trh. Lze odhadnout, že změny dopadnou cca na 2/3 jejich ustanovení. Novela, kterou připravuje ministerstvo bude primárně sledovat strukturu zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT). Z nejvýznamnějších změn, které MiFID přinese do ZPKT lze uvést následující.

Novelizovány budou pasáže týkající se vymezení investičních služeb - nově bude regulována aktivita obchodování na vlastní účet a investiční poradenství. Nová je také regulace poskytování investičních doporučení a analýz, která úzce navazuje na stávající pravidla proti zneužívání trhu. Zůstane zachováno stávající označení investičních nástrojů a jejich členění finančních nástrojů do čtyř základních skupin. Nicméně dojde k úpravě definice investičních cenných papírů a k podstatnému rozšíření kategorie derivátů - nově tak budou regulovány prakticky všechny komoditní deriváty a také deriváty na měnu.

Změny se rovněž promítnou do předpokladů pro činnost obchodníka s cennými papíry. Přímo v zákoně budou rámcově uvedeny požadavky na vnitřní kontrolní systém a další organizační předpoklady. Návrh ministerstva předpokládá pro obchodníky s cennými papíry rozšíření právní formy o s. r .o. a zavedení nižší úrovně kapitálu. Mělo by dojít také k rozšíření předmětu podnikání obchodníka např. o distribuci dalších finančních produktů (pojištění apod.).

V oblasti odbornosti osob, které pracují pro obchodníka s cennými papíry, dojde k podstatné úpravě. Ministerstvo navrhuje zrušení povolení makléře a zavedení obecného požadavku na dostatečnou odbornost všech osob, které obchodník s cennými papíry využívá ke své činnosti. Dostatečnou míru odbornosti bude možné prokázat například relevantní délkou odborné praxe, absolvováním odborného studia či složením odborné zkoušky před profesní organizací v tuzemsku či zahraničí. Konkrétní způsob prokazování odbornosti však bude posuzovat ČNB, která by měla obchodníkům s cennými papíry poskytnout metodický návod jak konkrétně postupovat.

Nejmarkantnější změny lze očekávat u pravidel jednání k zákazníkům. Půjde například o zavedení detailní klasifikace zákazníků, která obchodníkům umožní větší flexibilitu zejména při poskytování služeb profesionálním zákazníkům a kvalifikovaným protistranám. Dojde k rozšíření pravidel pro informování zákazníků a zavedení postupu hodnocení vhodnosti služeb poskytovaných zákazníkům z hlediska odborných znalostí a zkušeností zákazníka (approprietness, suitability). Zákon bude upravovat taktéž pravidla pro provádění pokynů za nejlepších podmínek (best execution) a pro zpracování pokynů zákazníků (clients#234# orders handling).

Nově budou upraveny podmínky pro poskytování investiční služby obchodování na vlastní účet specifickou formou tzv. systematické internalizace, kdy obchodník vystupuje jako market maker v rámci určitého "quasi-trhu", který organizuje výhradně pro své zákazníky.

V části zákona pojednávající o evropském pasu by změny měly přinést větší flexibilitu řízení před orgánem dohledu a rovněž vytvořit podmínky pro lepší spolupráci orgánů dohledu jednotlivých členských států. Proti stávajícímu stavu bude na orgánu dohledu domovského státu ležet vyšší míra odpovědnosti za kontrolu a dohled nad činností obchodníků s cennými papíry, kterým vydal povolení a kteří poskytují své služby v jiných členských státech.

Ke změnám dojde patrně také u investičních zprostředkovatelů. Pokud bude zachována tato národní výjimka, dojde k rozšíření jejich oprávnění o poskytování investičního poradenství a o oprávnění předávat pokyny také pobočkám obchodníků s cennými papíry ze zemí mimo EU. Novela bude obsahovat zpřísnění pravidel jednání k zákazníkům, stejně jako u obchodníků s cennými papíry. U investičních zprostředkovatelů první úrovně lze předpokládat také rozšíření požadavků na jejich organizační a personální vybavení. Nadále nebude možné využívat pro činnost tzv. investičních zprostředkovatelů druhé úrovně. Stávající zprostředkovatelé druhé úrovně přejdou do režimu "vázaných zástupců". Návrh ministerstva předpokládá, že tato transformace by proběhla automaticky na základě oznámení, které ČNB zašle příslušný zprostředkovatel první úrovně. Vázaní zástupci by potom s ČNB přímo nekomunikovali, dohled by byl vykonáván přímo pouze nad investičními zprostředkovateli první úrovně.

Nově bude zaveden institut vázaného zástupce. Jeho prostřednictvím může obchodník s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatel poskytovat některé investiční služby. Institut vázaného zástupce odpovídá výhradnímu obchodnímu zastoupení s tím, že obchodník s cennými papíry plně a bezvýhradně odpovídá za činnost vázaného zástupce při poskytování investičních služeb.

Vzhledem k řadě změn, které MiFID přináší v oblasti regulovaných trhů s investičními nástroji, je tato část ZPKT zcela přepracována. Změny se projeví v nastavení jednotných podmínek pro všechny organizátory regulovaných trhů, včetně organizačních předpokladů a možnosti využít určitých samoregulačních oprávnění. Komplexně budou v této části upraveny také podmínky pro přijetí investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu.

Institut vícestranného obchodního systému (VOS) je další novinkou. VOS však budou moci provozovat jak organizátoři regulovaného trhu, tak i obchodníci s cennými papíry, pokud splní určité předpoklady.

Nová bude také podrobná úprava předobchodní a poobchodní transparence nejen pro regulované trhy a VOS, ale též pro obchodníky, kteří provádějí systematickou internalizaci.

V části ZPKT upravující provozování vypořádacích systémů bude doplněna zejména možnost volby vypořádacího systému pro obchody uzavřené na regulovaném trhu.

K dalším změnám dojde také v ustanoveních o ochraně kapitálového trhu (zejm. otázky hlášení obchodů) a návazně na provedené změny dojde také úpravou ustanovení o dohledu a správních deliktech.

Změny se samozřejmě významně dotknou také příslušných prováděcích vyhlášek České národní banky. K nejvýznamnějším novelizacím dojde např. u vyhlášek o pravidlech obezřetného poskytování investičních služeb a způsobu jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka a investičního zprostředkovatele, o pravidlech jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky, administrativních postupech a mechanismu vnitřní kontroly nezbytném pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele, o hlášení obchodů s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu a dalších vyhlášek.

NOVELIZACE DALŠÍCH ZÁKONŮ

Z dalších zákonů, které budou novelizovány v návaznosti na transpozici MiFID, je možné zmínit například zákon o bankách, kde budou promítnuty některé změny, které dopadají na banky - obchodníky s cennými papíry. Dále dojde k novelizaci zákona o kolektivním investování, zejména v povinnostech investičních společností, pokud poskytují investiční služby. Dojde taktéž ke změnám v zákoně o dohledu v oblasti kapitálového trhu, zejména budou doplněny některé pravomoci pro výkon dohledu a vyšetřování ze strany ČNB. Vzhledem ke změnám ve vymezení investičních služeb dojde také k příslušným úpravám živnostenského zákona.

Jak bylo zmíněno výše, MiFID stanovuje pravidla také pro obchodování s komoditními deriváty. Bude proto nutno zajistit soulad mezi zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a připravovaným zákonem o komoditních burzách a burzovním komoditním obchodu. Zákon by měl umožnit, aby za splnění standardních podmínek, komoditní burza mohla získat povolení k organizování regulovaného trhu a obchodníci s komoditami povolení obchodníka s cennými papíry. A naopak organizátoři regulovaného trhu a obchodníci s cennými papíry by měli mít možnost získat oprávnění k provozování trhu s komoditními deriváty resp. k obchodování s nimi.

SHRNUTÍ

Pro tuzemský právní řád přinese transpozice MiFID nejvýraznější změny do zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kdy výrazně pozmění ustanovení týkající se obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů a organizovaných trhů finančních nástrojů.

Bude novelizována řada navazujících vyhlášek, které upravují povinnosti obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů či organizátorů trhů s investičními nástroji.

Ke změnám dojde také u dalších zákonů (např. zákon o dohledu nad kapitálovým trhem, zákon o kolektivním investování, zákon o bankách, živnostenský zákon).

Ústrojné propojení pravidel pro fungování kapitálového a komoditního trhu může také přinést lepší prostředí pro jejich rozvoj, zejména se zřetelem k probíhající liberalizaci trhu s energiemi.

Přestože se jedná o mnoho změn vyžadujících důkladnou přípravu, kterou není radno odkládat, přináší MiFID také řadu příležitostí pro nové finanční produkty a obchodní modely a rovněž otevírá prostor ke zvýšení flexibility regulace a dohledu.

Zdeněk Husták
Ministerstvo financí ČR