Šestice arabských zemí kolem Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií letos za ropu utrží rekordních 550 - 600 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo energetiky. Ve srovnání s rokem 2000 je to skoro trojnásobek.
Oblast nasycenou ropou lze co do hospodářské velikosti přibližně srovnat třeba s Nizozemskem. Jak podotýká agentura Reuters, v šesti arabských zemích žije zhruba 35 milionů obyvatel, ale tamní vlády i soukromé firmy v cizině spravují více majetku než například Japonsko a zhruba tolik jako Čína s více než 1,3 miliardy obyvatel.
"Jenom státní investiční fondy z tohoto regionou dosud v cizině nakoupily aktiva za 1,2 - 1,3 bilionu dolarů," odhaduje podle agentury Reuters Brad Bourland, hlavní ekonom saúdské firmy Jadwa Investment.
Malé země jsou nejčilejší
Nejvíce petrodolarů plyne do Saúdské Arábie. Letos by to mohlo být kolem 200 miliard. Tamní společnost Saudi Basic Industries se letos v květnu dohodla s americkým koncernem General Electric, že za 11,6 miliardy dolarů odkoupí jeho divizi na výrobu plastů. Jde o dosud největší arabskou akvizici v zahraničí.
Jinak ale platí, že Saúdská Arábie, světová jednička v produkci ropy, je v investování v cizině velice obezřetná. Přebytečné petrodolary se jí hromadí hlavně v devizových rezervách.
Mnohem aktivnější jsou menší arabské země, například emirát Dubaj, jehož státní burza cenných papírů usiluje o dvacetiprocentní podíl na mimoburzovním akciovém trhu Nasdaq.
Skupovat majetkové podíly v USA je nyní výhodné. Díky padajícímu dolaru zlevňují. Ale arabští investoři se nyní podle expertů obávají, že dolar bude stále chřadnout, a jejich majetek se tak znehodnotí.
"Proto se začínají ohlížet po nových příležitostech mimo USA," komentuje Diana Farrellová, šéfka McKinsey Global Institute. Podle ní se po celém světě dosud investovaly více než čtyři miliardy petrodolarů. "Kapitál nyní směřuje především do Evropy, ale nejméně čtvrtina peněz z Perského zálivu končí v Asii a severní Africe," dodává. V Evropě si nejčileji vedou státní fondy z menších arabských zemí. Například fond Mubadala z Abú Zabí vlastní pětiprocentní balík akcií v italské automobilce Ferrari.
Přibývá i soukromý kapitál
Arabský kapitál ale teče na Západ nejenom díky státním fondům. Tuží se také soukromí investoři. Tak společnost Delta Two vlastněná katarskou panovnickou rodinou v červnu zvýšila za 732 milionů liber šterlinků svůj podíl v britském řetězci J. Sainsbury na 25 procent.
Saúdský princ Walid bin Talal drží akcie nejen v největší americké bance Citigroup, ale i ve firmách News Corp, Procter & Gamble, Hewlett-Packard či PepsiCo. Byl to právě on, kdo se zasadil o to, aby z čela Citigroup odešel Charles Prince. Ten nesl hlavní odpovědnost za miliardové ztráty způsobené hypoteční krizí v USA. 
